Přeskočit na obsah


Botanické a zoologické lokality

Botanické lokality

Vymezení botanických lokalit v lesních porostech a stanovení managementu bylo jedním z nástrojů zachování, příp. zlepšení stavu rostlinstva a jeho diverzity v KRNAP a jeho ochranném pásmu. Pro období minulého LHP bylo definováno takřka 1300 takových lokalit. Při přípravě nového LHP byla provedena revize botanických lokalit, která zejména zohlednila kvalitativní změny v péči o lesní porosty a aktuální poznatky o rozšíření jednotlivých druhů rostlin a stavu jejich populací. Výsledkem revize je tak síť čítající 129 botanických lokalit, tedy o řád nižší počet, než jich bylo v minulém desetiletí. Jsme totiž přesvědčeni, a zkušenosti z praxe to víceméně dokládají, že podstatná část biodiverzity rostlinstva je zajistitelná v současnosti nastaveným managementem a při respektování obecných pravidel péče o dané území.

Botanické lokality proto byly vymezeny hlavně pro druhy zvláště chráněné, které jsou ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, uvedeny v kategoriích druhů kriticky a silně ohrožených (v přiložené tabulce jsou takové druhy označeny ve sloupci „druhová ochrana“ symboly §1 a §2). Jakýkoliv zásah (tedy i běžně obhospodařování lesních porostů) do takových druhů a jejich biotopů je totiž možný pouze na základě povolené výjimky ze zákona. U lokalit s výskytem kriticky a silně ohrožených zvláště chráněných druhů bude specifikován způsob péče (resp. rozpracována navržená managementová opatření) ve vydané výjimce ze zákona. U ostatních botanických lokalit bude realizován management v rozsahu navržených opatření, příp. v rozsahu dohodnutého mezi lesnickým provozem a oddělením ochrany přírody.

Management ve vymezených botanických lokalitách

Základní typy managementu potřebného pro zachování rostlinných druhů a jejich biotopů v těchto botanických lokalitách jsou popsány v tabulce s výčtem lokalit a v nich se vyskytujících nejdůležitějších druhů. Jsou zde však uvedena především „speciální“ opatření, která by měla zajistit co nejoptimálnější podmínky pro trvalý výskyt uvedených druhů na lokalitách. Iniciátorem těchto opatření, stejně jako stanovení jejich rozsahu bude oddělení ochrany přírody. Navržená opatření nevylučují provádění klasického lesnického managementu, jeho typ a rozsah však bude nutné projednat s oddělením ochrany přírody - optimální četnost bude zřejmě 1x ročně. Bude se však jednat pouze o menší část z botanických lokalit - většina jich je maloplošných, situovaných na, z hlediska lesnického využití, atypická a málo významná místa (např. okraje cest, bývalé zemníky, lesní loučky, rašeliniště a jiné mokřady apod.).

Pro zajištění ochrany vymezených botanických lokalit je v obecné rovině nutné především neprovádět žádné činnosti, které by poškozovaly půdní povrch - jedná se např. o deponování dřeva a jiných materiálů, přibližování dřeva po zemi nebo v polozávěsu, poškozování vodního režimu, strhávání krajnic cest, čištění příkopů apod.).

Zoologické lokality

Zoologické lokality jsou vymezeny pro vybrané druhy. Součástí LHP je vymezení managementu v těchto lokalitách:

Vřetenovka krkonošská:

  • ponechávat lokality s jejím prokázaným výskytem přirozenému vývoji, tj. bez zásahu (viz PP NP – část B, str. 32). Z uvedené práce vyplývá následující upřesnění vhodného managementu na lokalitách: důsledně chránit příslušné porosty s výskytem vřetenovky před umělým vysazováním smrku a snažit se šetrnými zásahy zvyšovat poměr zastoupení listnatých dřevin (zejména buku, javoru, jasanu a jilmu) oproti jehličnanům. V dotčených porostech zásadně ponechávat veškeré odumřelé stojící i padlé kmeny listnáčů.

Mravenci rodu Formica:

  • v porostech s evidovaným výskytem mravenišť se snažit šetrnými zásahy snižovat jejich nepřirozeně husté zakmenění, zvyšovat horizontální i vertikální stratifikaci porostů a vytvářet tak mozaiku rozvolněných, prosvětlených a osluněných stanovišť, která preferuje většina druhů
  • při lesních pracích v porostech s evidovanými či nově nalezenými mraveništi je před započetím prací aktivně dohledat, viditelně označit (páskou či sprejem na nejbližší strom, barevným kolíkem) a eliminovat tak jejich poškozování (viz PP NP – část B, str. 32)

Čáp černý:

  • managementové zásahy (především lesní těžby, výsadby a přibližování dřeva) v období od 15. března do 15. července provádět dále než 500 m od obsazeného hnízda (v protisvahu i více) (viz PP NP – část B, str. 30; viz rovněž nařízení vlády č. 600/2004 Sb.)

Tetřívek obecný:

  • při ochraně lesních kultur zásadně nepoužívat drátěné oplocenky
  • na vybraných plochách jádrových území (viz projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů) zajistit cílenými lesnickými zásahy zachování či obnovu struktury biotopů vhodných pro tetřívka, např. snížené zakmenění (viz PP NP – část B, str. 30)
  • zachovávat a obnovovat přirozené typy prostředí (rašeliniště s porosty bříz, kleče a s velkými přehlednými plochami s porosty brusnic a vřesu); revitalizovat odvodněné části rašelinišť (viz PP NP – část B, str. 30)
  • zvyšovat potravní nabídku zachováním nebo výsadbou preferovaných původních druhů dřevin (bříza, buk, jeřáb, jíva, olše); zamezit úbytku brusnicovitých rostlin a vřesu v důsledku zarůstání ploch travou a náletovými dřevinami (viz PP NP – část B, str. 30)

Lejsek malý:

  • zachovávat zápoj vrchního stromového patra (tj. vyloučit prosvětlení) při zásazích v lesních porostech s jeho hnízdním výskytem (viz PP NP – část B, str. 31)

Jepice krkonošská:

  • z břehových porostů na tocích ve správě Správy KRNAP zásadně neodstraňovat kmeny padlé do vodního toku (úkrytový i potravní zdroj pro mnohé vodní bezobratlé); případné akutní výjimky řešit individuálně případ od případu


Skrýt nabídku