Přeskočit na obsah


RNDr. Jiří Flousek, Ph.D.

Tkadlec E., Bejček V., Flousek J., Šťastný K., Zima J., Hrindová V. & Sedláček F. 2011: Populační cykly hraboše mokřadního v České republice. In: Bryja J., Řehák Z. & Zukal J. (eds): Zool. dny Brno, s. 229.
Abstrakt Výsledky dlouhodobého sledování dynamiky početnosti uvedeného druhu v ČR.
Hudec K., Miles P., Šťastný K. & Flousek J. 2011: Výškové rozšíření ptáků hnízdících v České republice. Opera Corcontica 48, s. 135–206.
Abstrakt Zhodnocení publikovaných i nepublikovaných údajů o výškovém hnízdním
rozšíření ptáků v ČR až do roku 2006. Zpracováno je celkem 19 našich hlavních horských celků, text je doplněn obsáhlou přílohou, v níž jsou u všech hnízdících druhů uvedena nejvyšší známá hnízdiště v jednotlivých horstvech. U některých druhů s centrem výskytu ve vyšších polohách jsou uvedeny
i nadmořské výšky nejníže položených hnízdišť. Ve vztahu k nadmořské výšce byly porovnány počty druhů ve dvou odlišných typech prostředí – vodním (65 sp.) a suchozemském (154 sp.).
Z vodních ptáků hnízdí 17 druhů do nadmořské výšky 500 m n. m., pod kterou u nás leží převážná většina rozsáhlejších vodních ploch. Izohypsa 800 m n. m. představuje horní hranici zbývajících menších rybničních oblastí a do této výšky hnízdí 33 druhů. Zbývajících 15 druhů hnízdí i nad 800 m n. m., kde se vyskytují již jen malé plochy nebo specifická prostředí stojatých vod, jako jsou horská rašeliniště.
Typicky suchozemských druhů, jejichž rozšíření zasahuje až do pahorkatin, ale nepřekračuje 500 m n. m., je pouze 13; obdobný počet druhů (14) hnízdí do 800 m n. m. Převážná většina suchozemských ptáků (127) však zasahuje svým hnízdním výskytem do poloh nad 800 m n. m. a tyto druhy dělíme do tří skupin:
1. Druhy hnízdící pravidelně od nejnižších poloh až nad 800 m n. m. (73 sp.). Jedná se hlavně o lesní/arboreální druhy (85 %), včetně ptáků křovin nebo lesních okrajů, hledajících potravu i mimo les. Ptáci otevřených ploch a ptáci využívající kulturní krajinu či specifická stanoviště tvoří pouze 8 %, resp. 7 %.
2. Druhy hnízdící převážně v nižších polohách a zasahující nad hranici 800 m n. m. jen zřídka nebo výjimečně (43 sp.). Většinou jsou to druhy využívající kulturní krajinu (60 %), dále druhy lesní (25 %) a druhy otevřených ploch (15 %).
3. Druhy hnízdící ve vyšších polohách a odtud případně sestupující níže (11 sp.). Sem patří druhy subalpínských biotopů (27 %) a horského lesa (73 %).
Při stanovení rozdílů mezi jednotlivými pohořími bylo hodnoceno 32 druhů, jejichž pravidelné hnízdní rozšíření zasahuje nad 800 m n. m. Nejvíce druhů (14) s nejvýše známými hnízdišti se vyskytuje v Krkonoších, 10 druhů (jeden společný s Krkonošemi) dosahuje nejvyšších výšek na Šumavě. V Jeseníkách hnízdí nejvýše pět druhů, v Beskydech a Krušných horách po dvou druzích.
Hodnoceny byly rovněž dlouhodobé změny ve výškovém rozšíření ptáků. Zvýšení početnosti populací druhů hnízdících v nižších polohách s následným posunem do vyšších poloh během 20. století je nepochybné u 14 druhů (Nycticorax nycticorax, Ciconia nigra, C. ciconia, Anser anser, Anas platyrhynchos, Netta rufina, Aythya ferina, A. fuligula, Turdus pilaris, Locustella naevia, L. fluviatilis, Acrocephalus palustris, Remiz pendulinus, Pica pica). Dalších pět druhů se na území ČR nově nastěhovalo po roce 1940 a se zvyšováním početnosti v nižších polohách se postupně šířilo i do vyšších poloh (Cygnus olor, Circus aeruginosus, Grus grus, Streptopelia decaocto, Locustella luscinioides). Podobný, ale méně výrazný výškový vzestup byl zaznamenán i u dalších druhů na národní nebo jen lokální úrovni.
Opuštění hnízdišť v nižších polohách bylo zjištěno u tří druhů tetřevovitých ptáků (Bonasa bonasia, Tetrao tetrix, T. urogallus) – u všech jako důsledek snižování jejich početnosti během 20. století a roztříštění populací do izolovaných refugií ve vyšších polohách.
Pro šest druhů je zdokumentováno opouštění vyšších poloh a snížení horní hranice hnízdění především od poloviny 20. století v souvislosti se snižováním jejich početnosti (Ixobrychus minutus, Tyto alba, Athene noctua, Caprimulgus europaeus, Galerida cristata, Emberiza hortulana).
Sestup „horských“ druhů do nižších poloh, související se zvýšením jejich početnosti, je dokumentován pro pět druhů (Glaucidium passerinum, Aegolius funereus, Anthus pratensis, Turdus torquatus, Nucifraga caryocatactes). Naopak zvýšení dolní hranice je doloženo u jediného druhu (Anthus spinoletta).
Při srovnání se středoevropskými pohořími bylo zjištěno, že 16 druhů hnízdících na území ČR dosahuje nejvyšších nadmořských výšek ve střední Evropě. Mezi nimi převažují vodní ptáci (9 sp.) nad suchozemskými druhy (7 sp.), patrně v souvislosti s větším rozsahem výše položených vodních ploch v ČR.
Flousek J. 2011: Koncepce monitoringu a výzkumu v Krkonošském národním parku. Ochrana přírody 66, 3, s. 15–19.
Abstrakt Souhrnná informace o přípravě a obsahu uvedené koncepce v KRNAP.
Flousek J. & Kaspar J. 2011: Biodiversity conservation in the transboundary biosphere reserve Krkonose/Karkonosze. In: Austrian MAB Committee (ed.): Biosphere reserves in the mountains in the world. Excellence in the clouds? Austrian Academy of Sciences Press, Vienna, s. 104–107.
Abstrakt Aktuální přeshraniční spolupráce při ochraně biodiverzity v bilaterální Biosférické rezervaci Krkonoše/Karkonosze.
Březina S., Flousek J., Chvojková E., Harčarik J., Vaněk J. & Bauer P. 2011: Kumulace vlivů zástavby na krkonošských loukách. Ochrana přírody 66, 2, s. 12–15.
Abstrakt Konzultační návrh metodiky pro naturové hodnocení.
Flousek J., Hora J., Chutný B., Kučera Z., Pavel V. & Vojtěchovská E. 2010: Slavík modráček tundrový Luscinia svecica svecica. In: Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V. & Kučera Z. (eds): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. AOPK ČR, Praha, s. 148–149.
Abstrakt Výsledky první etapy naturového monitoringu uvedeného druhu v ČR.
Anděra M., Andreas M., Balvín O., Bačkor P., Bartonička T., Benda P., Berková H., Bláhová A., Celuch M., Červený J., Danko Š., Flousek J., Gaisler J., Hanák V., Hanzal V., Hofmannová A., Horáček D., Horáček I. (ed.), Hulva P., Jahelková H., Jóža M., Kaňuch P., Kovařík M., Lehotská B., Lehotský R., Lemberk V., Lučan R. K., Pjenčák P., Reiter A., Řehák Z., Nová-Schmitzerová P., Šafář J., Tájek P., Uhrin M. (ed.) & Zukal J. 2010: A tribute to bats. Lesnická práce, Kostelec n. Č. l., s. 1–400.
Abstrakt

Souhrnná publikace o výskytu, monitoringu, výzkumu a ochraně netopýrů v ČR a na Slovensku.

Brinke T., Flousek J., Hora J. & Vojtěchovská E. 2010: Krkonoše. In: Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V. & Kučera Z. (eds): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. AOPK ČR, Praha, s. 222–224.
Abstrakt Předměty ochrany a výsledky první etapy naturového monitoringu v Ptačí oblasti Krkonoše.
Brinke T., Flousek J., Hora J., Kučera Z. & Pavelka J. 2010: Lejsek malý Ficedula parva. In: Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V. & Kučera Z. (eds): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. AOPK ČR, Praha, s. 156–158.
Abstrakt Výsledky první etapy naturového monitoringu uvedeného druhu v ČR.
Reif J., Vermouzek Z., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V. & Flousek J. 2010: Population changes in Czech passerines are predicted by their life-history and ecological traits. Ibis 152, s. 610–621.
Abstrakt A species’ susceptibility to environmental change might be predicted by its ecological and life-history traits. However, the effects of such traits on long-term bird population trends have not yet been assessed using a comprehensive set of explanatory variables. Moreover, the extent to which phylogeny affects patterns in the interspecific variability of population changes is unclear. Our study focuses on the interspecific variability in long-term population trends and annual population fluctuations of 68 passerine species in the Czech Republic, assessing the effects of eight life-history and five ecological traits. Ordination of life-history traits of 68 species revealed a life-history gradient, from
‘r-selected’ (e.g. small body mass, short lifespan, high fecundity, large clutch size) to ‘K-selected’ species. r-selected species had more negative population trends than K-selected species, and seed-eaters declined compared with insectivores. We suggest that the r-selected species probably suffer from widespread environmental changes, and the seed-eaters from current changes in agriculture and land use. Populations of residents fluctuated more than populations of short-distance migrants, probably due to the effect of winter climatic variability. Variance partitioning at three taxonomic levels showed that whereas population trends, population fluctuations and habitat specialization expressed the highest variability at the species level, most life-history traits were more variable at higher taxonomic levels. These results explain the loss of statistical power in the relationship between life histories and population trends after controlling for phylogeny. However, we argue that a lack of significance after controlling for phylogeny should not reduce the value of such results for conservation purposes.
Flousek J. 2009: Pták roku 2009 – skorec vodní. ČSO Praha, s. 1–16.
Abstrakt Populární publikace seznamující s životem uvedeného druhu (v rámci dlouhodobé kampaně ČSO o ohrožených druzích ČR).
Flousek J. & Harčarik J. 2009: Sjezdové lyžování a ochrana přírody. Ochrana přírody 64, 6, s. 8–10.
Abstrakt Problematika sjezdového lyžování v chráněných územích ČR.
Voříšek P., Klvaňová A., Brinke T., Cepák J., Flousek J., Hora J., Reif J., Šťastný K. & Vermouzek Z. 2009: Stav ptactva České republiky 2009. Sylvia 45, s. 1–38.
Abstrakt Avifaunu ČR tvoří 406 druhů ptáků, z nichž polovina tu hnízdí. Ve srovnání se začátkem 80. let 20. století početnost asi třetiny druhů poklesla, u třetiny vzrostla a zbytek zůstává stabilní. Přibývají zejména druhy, které jsou předmětem mezinárodní ochrany nebo jejichž zákonná ochrana umožnila návrat zpět, druhy těžící z měnícího se stavu lesů či zvykající si na blízkost člověka. Nejrychleji naopak mizí ptáci zemědělské krajiny a některé druhy vázané na mokřadní biotopy. Intenzifikace zemědělství spolu s opouštěním půdy a zarůstáním krajiny v posledních letech vede k ústupu polních ptáků. K úbytku mokřadních ptáků přispívá zejména intenzivní rybníkářství. Naopak očekáváme pozitivní vliv vyhlášení ptačích oblastí soustavy Natura 2000, pokud však budou důsledně plněny podmínky ptačí směrnice EU. Mezi ně patří i vyhlášení zbylých dvou ptačích oblastí. Význam ptáků pro lidi je vesměs kladný stejně jako vztah většiny veřejnosti k nim. Problémy přinášejí konflikty zájmů některých skupin a z toho plynoucí nerespektování zákonné ochrany ptáků. V nezákonném pronásledování ptáků patří mezi nejnebezpečnější trávení. Problémy také přinášejí lidské stavby v energetice a dopravě či necitlivé rekonstrukce objektů. Ptáci jsou již také ovlivněni změnou klimatu, která představuje zásadní faktor ovlivňující stav ptactva v ČR v budoucnosti. Ochrana přírody selhává v případech úbytku polních a mokřadních ptáků a není příliš účinná ani v druhové ochraně. Jedním z důvodů je nedostatečné využívání a podpora vědeckých poznatků včetně poznatků z dlouhodobého monitoringu.
Flousek J. 2008: Linduška luční Anthus pratensis. Linduška horská Anthus spinoletta. Konipas horský Motacilla cinerea. Konipas bílý Motacilla alba. Pěvuška podhorní Prunella collaris. In: Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventinum Praha: 343–345, 346–347, 351–353, 354–356, s. 570.
Abstrakt Vyhodnocení dosavadních znalostí o migraci, tahových cestách a zimovištích ptáků v ČR.
Flousek J. 2008: Fauna krkonošských lesů včera, dnes a zítra. Veronica 22, 3: 12.
Abstrakt Populární informace o změnách fauny v krkonošských lesích.
Flousek J. & Šálek M. E. 2007: Hnízdění a výskyt budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších. Sylvia 43, s. 154–164.
Abstrakt Krkonoše patří v posledních 20 letech k lokalitám s nejpočetnějším výskytem budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) ve vnitrozemí střední Evropy. V období 1987–2007 tu bylo shromážděno celkem 78 záznamů zpívajících samců, včetně čtyř prokázaných nebo pravděpodobných hnízdění. Práce shrnuje veškeré dosavadní nálezy, hodnotí jejich časové a výškové rozložení a popisuje první nález hnízda uvedeného druhu na území České republiky.
Flousek J., Hartmanová O., Štursa J. & Potocki J. (eds) 2007: Krkonoše. Příroda, historie, život. Nakl. Miloš Uhlíř – Baset, Praha, s. 1–864.
Abstrakt Souhrnné monografické zpracování aktuálních znalostí o Krkonoších.
Svoboda A., Pavel V. & Flousek J. 2007: Vliv početnosti drobných savců na hnízdní úspěšnost lindušky luční (Anthus pratensis) v Krkonoších. Sylvia 43, s. 44–50.
Abstrakt V rámci výzkumu hnízdní biologie lindušky luční (Anthus pratensis), probíhajícího na vrcholových rašeliništích v Krkonoších, jsme se v letech 2001–2006 zabývali identifikací hlavních hnízdních predátorů a dynamikou populací vybraných druhů drobných savců (především Sorex sp. a Microtus sp.). Hnízdní predace na aktivních a umělých hnízdech byla sledována pomocí videozáznamu, digitálních fotoaparátů a teplotních dataloggerů. Ke zjištění početnosti drobných savců byla použita kvadrátová metoda a odchyt do sklapovacích pastí. Zaznamenanými predátory hnízd lindušky luční byli převážně zástupci rodu Microtus. Ve vzorku odchycených drobných savců byli zjištěni především hraboš mokřadní (M. agrestis) a rejsek obecný (Sorex araneus). Hnízdní predace v jednotlivých letech vykazovala podobné trendy jako fluktuace početnosti drobných savců (zvýšení početnosti drobných savců vedlo ke zvýšení predace na hnízdech). V datovém vzorku byl nalezen výrazný trend, potvrzující vzájemnou pozitivní závislost predace hnízd lindušky luční a početnosti drobných savců.
Flousek J. 2006: Sport a krajina národního parku? Veronica 20, 3, s. 4–7.
Abstrakt Problematika sportovních aktivit v národním parku.
Flousek J. 2006: Kulík hnědý (Charadrius morinellus). Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica). In: Metody monitoringu druhů přílohy I směrnice ES o ptácích. ČSO Praha.
Abstrakt Metodiky monitoringu dvou naturových druhů ptáků v ČR.
Vodnárek D., Flousek J., Fišera J., Jasso L. & Šimurda J. 2006: Početnost vrabce domácího (Passer domesticus) v Krkonoších a jejich podhůří. Prunella 31: s. 14–19.
Abstrakt Výsledky plošného mapování a zjišťování početnosti uvedeného druhu v Krkonoších.
Flousek J. 2005: Krkonošské horizonty. Veronica 19, 5, s. 30.
Abstrakt Pronikání stožárů pro přenos signálů mobilních telefonů do Krkonoš.
Šťastný K., Bejček V., Flousek J. & Voříšek P. 2005: Indikátor ptačích populací v zemědělských a lesních ekosystémech. In: Vačkář D. (ed.): Ukazatele změn biodiverzity. Academia Praha: s. 95–104.
Abstrakt Možnosti využití ptáků jako indikátoru změn v prostředí.
Flousek J. 2004: Proč jsou Krkonoše ještě národním parkem? Veronica 18, 2, s. 4–6.
Abstrakt Přehled důvodů, proč si Krkonoše stále zasluhují statut národního parku.
Flousek J. & Bartonička T. (eds) 2004: Bats of the Sudetes. Proc. 2nd Czech-Polish-German Conf., 17–18 September 2004, Česká Lípa, Czech Republic, s. 1–111.
Abstrakt Sborník příspěvků, prezentujících výsledky monitoringu a výzkumu netopýrů v sudetských pohořích ČR, Polska a Německa.
Flousek J., Vohralík V. & Fejklová P. 2004: Nové nálezy myšice temnopásé (Apodemus agrarius) v Krkonoších. Lynx, n. s., 35, s. 35–41.
Abstrakt Souhrnný přehled výskytu uvedeného druhu drobného savce v oblasti severovýchodních Čech.
Horáček D., Jóža M. & Flousek J. 2004: Výsledky podzimního odchytu netopýrů na lokalitě Herlíkovické štoly v Krkonoších. In: Flousek J. & Bartonička T. (eds): Bats of the Sudetes. Proc. 2nd Czech-Polish-German Conf., 17-18 September 2004, Česká Lípa, Czech Republic, s. 43–52.
Abstrakt Souhrnné výsledky odchytu netopýrů v nejvýznamnějším krkonošském zimovišti.
Šťastný K., Bejček V., Voříšek P. & Flousek J. 2004: Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech 1982–2001 a jejich využití jako indikátorů. Sylvia 40, s. 27–48.
Abstrakt Jednotný program sčítání ptáků v České republice byl zahájen v roce 1981 s použitím metody bodového transektu. Pro analýzu bylo vybráno 46 druhů – 22 druhů zemědělské krajiny a 24 druhů lesních na základě klasifikace podle Pan-European Common Bird Monitoring Project. K odhadu chybějících hodnot a výpočtu indexů a trendů byly použity loglineární modely (program TRIM). Analyzována byla data z období 1982–2001, přičemž index v roce 1982 byl brán jako referenční. Větší úbytek početnosti byl zjištěn u ptačích druhů zemědělské krajiny než u druhů lesních: zemědělská krajina – pokles u 8 (36 %), nedostatečně známý trend u dalších 8 (36 %) a nárůst u 6 druhů (27 %), žádný druh se stabilní početností; druhy lesních ekosystémů – pokles u 5 (21 %), nedostatečně známý trend u dalších 5 (21 %), nárůst u 11 (46 %) a stabilní početnost u 3 druhů (13 %). Složený index (indikátor) ptáků zemědělské krajiny vykázal v letech 1982–2001 pokles o 13,5 % a u lesních druhů naopak nárůst o 18,7 %.
Flousek J. 2003: Pěšky nebo lanovkou? Veronica 17, 1, s. 26.
Abstrakt Stručné seznámení s diskutovanými možnostmi zpřístupnění vrcholu Sněžky.
Pavel V., Chutný B., Flousek J., Kovařík P. & Šálek M. E. 2003: Konipas citronový (Motacilla citreola) v Krkonoších. Panurus 13, s. 125–127.
Abstrakt Přehled výskytu uvedeného druhu v KRNAP.
Flousek J. 2002: Krkonoše Mountains. In: Málková P. & Lacina D. (eds.): Important bird areas in the Czech Republic. Czech Soc. Ornit. Prague, s. 54–57.
Abstrakt Souhrnná charakteristika významné ptačí oblasti (IBA) Krkonoše.
Flousek J. 2002: Populační dynamika drobných savců v imisemi postižených oblastech Krkonoš. In: Bryja J. & Zukal J. (eds.): Zool. dny Brno 2002, s. 122–123.
Abstrakt Výsledky dlouhodobého sledování dynamiky drobných savců v KRNAP.
Flousek J. 2002: Pollution: Rain of destruction. World Conservation (IUCN Bull.) 1/2002, s. 13–14.
Abstrakt Stručná charakteristika vlivu průmyslových imisí na horské lesy.
Flousek J. 2002: Krkonoše. In: Hora J., Marhoul P. & Urban T. (eds.): Natura 2000 v České republice: Návrh ptačích oblastí. ČSO Praha, s. 9/1-9/6.
Abstrakt Ornitologická charakteristika Krkonoš jako navržené ptačí oblasti pro zařazení do soustavy Natura 2000.
Flousek J. 2001: Zimoviště netopýrů v Krkonoších, Orlických horách a na Broumovsku. Vespertilio 5, s. 93–110.
Abstrakt Výsledky dlouhodobého sledování netopýrů na zimovištích v uvedené oblasti.
Flousek J. 2001: Krkonoše. In: Málková P. & Lacina D. (eds.): Významná ptačí území v České republice. ČSO Praha, s. 54–57.
Abstrakt Souhrnná charakteristika významné ptačí oblasti (IBA) Krkonoše.
Flousek J. 2000: Avifauna vybraných významných ornitologických lokalit: Krkonoše. Sylvia 36, s. 26–30.
Abstrakt Stručná charakteristika významné ptačí oblasti (IBA) Krkonoše.
Flousek J. 2000: Analýza vybraných limitujících faktorů: Vliv imisí na lesní porosty. Sylvia 36, s. 61–67.
Abstrakt Souhrnné zhodnocení vlivu imisí na lesní porosty a hnízdní společenstva ptáků.
Flousek J. 2000: Transfrontier cooperation in monitoring and research in the Giant Mountains (Czech Republic/Poland). In: Price M. F. (ed.): EuroMAB 2000. Proc. 1st Meet. EuroMAB Nat. Comm. & BR Coord., 10–14 April 2000, Cambridge, UK, s. 81–84.
Abstrakt Přeshraniční spolupráce při monitoringu a výzkumu v obou krkonošských národních parcích a bilaterální biosférické rezervaci.
Flousek J. & Gramsz B. 2000: Ornitologická významnost území Krkonoš. Opera Corcontica 37, s. 194–199.
Abstrakt Vyhodnocení ornitologického významu Krkonoš na základě výsledků plošného mapování ptáků.
Flousek J. & Raj A. 2000: The Krkonoše/Karkonosze bilateral biosphere reserve. In: Breymeyer A. & Dabrowski P. (eds): Biosphere reserves on borders. Pol. Acad. Sci. Warsaw, s. 94–107.
Abstrakt Souhrnná charakteristika bilaterální česko-polské BR Krkonoše/Karkonosze.
Flousek J. 1999: Hraboš mokřadní (Microtus agrestis) a lesní hospodářství v Krkonoších. In: Slodičák M. (ed.): Obnova a stabilizace horských lesů. VS VÚLHM Opočno, s. 49–53.
Abstrakt Přehled znalostí o vlivu uvedeného druhu především na mladé výsadby lesních dřevin.
Flousek J. & Gramsz B. 1999: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš (1991–1994). Správa KRNAP Vrchlabí, s. 1–424.
Abstrakt (1) Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území Krkonoš bylo připraveno jako první společný přírodovědný česko-polský projekt v historii bilaterální Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze.
(2) Rozšíření ptáků na území Krkonoš a jejich nejbližšího podhůří (350–1 602 m n. m., celková plocha 930 km2) bylo mapováno v období 1991–94 ve 15 kvadrátech o rozměrech 2,9 × 2,8 km (odvozených z mezinárodní geografické sítě).
(3) Hnízdní výskyt každého ptačího druhu byl zaznamenáván dle standardních mezinárodních kritérií (17 kategorií průkaznosti); početnost ptáků v základních typech prostředí byla zjišťována s použitím standardních kvantitativních metod (bodová, liniová, mapovací, vyhledávání hnízd).
(4) Pro každý kvadrát byla odhadnuta početnost každého ptačího druhu 9 kategoriích početnosti (využití údajů o denzitě ptáků v různých typech prostředí a podkladů geografického informačního systému: nadmořská výška, stupeň poškození lesa, typ prostředí).
(5) Rozšíření a celková odhadovaná početnost každého druhu byla doplněna údaji o změnách jeho početnosti v uplynulých 16 letech (na základě 21 485 registrací 95 ptačích druhů).
(6) V letech 1991-94 byl na celém sledovaném území zjištěn výskyt 181 druhů ptáků, z nichž 148 druhů v Krkonoších prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdilo (vč. tří druhů uniklých ze zajetí). Z kategorie možného hnízdění (16 spp.) 8 druhů hnízdit mohlo a 8 druhů s velkou pravděpodobností ne. Zbývajících 17 druhů nehnízdilo.
(7) Na české straně Krkonoš prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdilo 138 druhů a navíc se vyskytovalo 9 druhů s možným hnízděním, v polské části pohoří to bylo 127 druhů ptáků a 1 druh s možným hnízděním.
(8) Počet hnízdících druhů v jednotlivých kvadrátech se pohyboval mezi 42 až 114 spp. a byl ovlivněn nadmořskou výškou a diverzitou a kvalitou prostředí. Počty druhů klesaly od podhůří (většinou 70–90 spp.) po vrcholové partie (většinou 50–60 spp.). Nízký počet druhů (pod 50 spp.) byl zaznamenán v kvadrátech s převahou souvislých lesních porostů, často silně poškozených působeních imisí, naopak nejvyšší počet druhů hnízdil v území s mokřadními biotopy.
(9) Celková denzita ptáků v prostředí podhorského a horského charakteru (mozaika všech biotopů Krkonoš a jejich podhůří) dosáhla 330 (235–480) hnízdících párů na 1 km2 krajiny.
(10) Celková početnost ptáků v období 1983–98 kolísala, s výraznou kulminací v roce 1983, 1990 a 1993 a naopak minimálními hodnotami v letech 1985–87 a 991.
(11) Prokázána byla významná negativní závislost mezi stupněm poškození lesních porostů a počtem hnízdících druhů ptáků, jejich celkovou početností a druhovou diverzitou: pokles všech uvedených charakteristik od kvalitních k těžce poškozeným a mrtvým porostům. Na zalesňovaných imisních holinách se sledované hodnoty opět zvyšovaly.
(12) Jednotlivé druhy ptáků lze podle reakcí na stupeň poškození lesa rozdělit do tří skupin:
- Lesní druhy, jejichž početnost klesala s rostoucím poškozením (např. drozd zpěvný Turdus philomelos, králíček ohnivý Regulus ignicapillus), vč. druhů, jejichž početnost se významně nelišila v lehce a středně poškozených porostech a prudce klesala až v lesích s většinou stromů odumírajících (např. holub hřivnáč Columba palumbus, králíček obecný Regulus regulus, sýkora parukářka Parus cristatus).
- Druhy otevřených prostranství, jejichž početnost výrazně stoupala se stupněm poškození lesa a často dosahovala svého maxima na imisních holinách (např. tetřívek obecný Tetrao tetrix, linduška lesní Anthus trivialis, bramborníček hnědý Saxicola rubetra), vč. druhů jejichž početnost vzrůstala na imisních holinách s mladými výsadbami (např. pěvuška modrá Prunella modularis, budníček menší Phylloscopus collybita, budníček větší P. trochilus).
- Ostatní druhy, které na stupeň poškození výrazněji nereagovaly a jejichž ústup byl spojen až s absolutní likvidací stromového patra (např. střízlík obecný Troglodytes troglodytes, červenka obecná Erithacus rubecula, drozd brávník Turdus viscivorus).
(13) Ze 181 druhů pozorovaných v Krkonoších patřilo 79 druhů mezi zvláště chráněné v České republice (z toho 15 druhů kriticky ohrožených) a 164 druhů ke chráněným v Polsku. Na kontinentální úrovni se zde vyskytovalo 40 druhů z kategorií zranitelný, vzácný a ubývající dle evropské klasifikace ptáků, 39 hrožených druhů z přílohy I Evropské směrnice o ochraně ptáků a 84 zájmových druhů evropské ochrany přírody (z toho 9 druhů v kategoriích 1 a 2).
(14) Největší koncentrace ohrožených druhů byla na lokalitách se zastoupením mokřadních biotopů (vodní toky, rybníky a rákosiny, podmáčené louky, subarktická rašeliniště) a rozsáhlejších bukových porostů a v relativně teplejších oblastech podhůří.
(15) Souhrnné hodnocení významu sledovaného území z hlediska výskytu a ochrany ptáků řadí mezi ornitologicky nejvýznamnější oblasti:
- alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště na hřebenech západních a východních Krkonoš (CZ/PL),
- bukové porosty v severním podhůří Krkonoš (PL),
- komplex mokřadních biotopů u Podgórzynu v severním podhůří Krkonoš (PL),
- mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří v jihovýchodní části Krkonoš (CZ).
Hudec K., Flousek J. & Chytil J. 1999: Přehled ptáků České republiky a ochranných norem k nim se vztahujících. Příloha Zpráv ČSO 48, s. 1–16.
Abstrakt Seznam ptačích druhů ČR a jejich ochrana dle české legislativy či mezinárodních úmluv.
Chytil J., Flousek J. & Bufková I. 1999: Biosférická rezervace Pinelands jako vzor řízení velkoplošného chráněného území. Ochrana přírody 54, s. 23–24.
Abstrakt Příklad vzorového řízení biosférické rezervace.
Straškrabová V. & Flousek J. 1999: Long-term ecological research – specific problems in Central European countries, case situation in Czech Republic. In: Bijok P. & Prus M. (eds.): Long term ecological research – examples, methods, perspectives for Central Europe. Proc. ILTER Regional Workshop, 16–18 Sept 1998, Madralin, Poland, s. 21–24.
Abstrakt Přehled aktivit LTER v ČR.
Flousek J. 1998: Monitoring ptáků a savců v Krkonošském národním parku. In: Geoekologiczne problemy Karkonoszy. Materialy z sesji naukowej w Przesiece 15–18 X 1997, Tom 2, s. 15–19.
Abstrakt Přehled monitorovacích aktivit v KRNAP, zaměřených na ptáky a savce.
Flousek J., Chytil J. & Bufková I. 1998: Monitoring a výzkum v národních parcích USA. Ochrana přírody 53, s. 150–152.
Abstrakt Zkušenosti s monitorovacími a výzkumnými aktivitami (vč. jejich koordinace a institucionálního zastřešení) v severoamerických národních parcích.
Macko S. A., Anderson I., Flousek J. & Dulfer R. 1998: Natural abundance measurements of stable isotops of nitrogen and carbon as tracers of diet and environmental change. In: Kovář P., Pušová R. & Kulíšek P. (eds.): Present and historical nature-culture interactions in landscapes. Prague 6–13 Sept. 1998: 67.
Abstrakt Možnosti využití analýzy izotopů dusíku a uhlíku ke sledování potravy a změn v obývaném prostředí např. u drobných savců.
Flousek J. 1997: Impact of air pollution on montane forests. In: Messerli B. & Ives J. D. (eds.): Mountains of the world: a global priority. Parthenon Publ. London, s. 302–303.
Abstrakt Stručný přehled známých vlivů průmyslových imisí na horské lesy.
Flousek J. 1997: Krkavec velký (Corvus corax) v Krkonoších. Ročenka Správy KRNAP 1996, s. 36–38.
Abstrakt Přehled výskytu a početnosti uvedeného druhu v KRNAP.
Schifferli L. & Flousek J. 1997: Motacilla cinerea, Grey wagtail. In: Hagemeijer E.J.M. & Blair M.J. (eds): The EBCC atlas of European breeding birds: their distribution and abundance. TAD Poyser London, s. 496–497.
Abstrakt Souhrnná charakteristika výskytu a biologie uvedeného druhu v Evropě.
Flousek J. 1996: Budníček iberský, Phylloscopus brehmii (Homeyer 1871), v České republice. Sylvia 32, s. 55–60.
Abstrakt Výskyt nového ptačího druhu pro ČR.
Flousek J. 1996: Cooperation in biodiversity conservation in the Czech and Polish Krkonoše national parks and biosphere reserve (Krkonoše and Karkonosze). In: Hamilton L. S., Mackay J. C., Worboys G. L., Jones R. A. & Manson G. B. (eds): Transborder protected area cooperation. Australian Alps LC, IUCN, s. 31–38.
Abstrakt Přeshraniční spolupráce při ochraně biodiverzity v obou krkonošských národních parcích a bilaterální biosférické rezervaci.
Flousek J. 1996: Společenstva ptáků a drobných savců v imisemi postižených ekosystémech Krkonoš: souhrn 1983–1995. In: Vacek S. (ed.): Monitoring, výzkum a management ekosystémů na území Krkonošského národního parku. Opočno 15.–17. 4. 1996, s. 64–71.
Abstrakt Výsledky dlouhodobého monitoringu ptáků a savců v Krkonoších.
Flousek J., Kociánová M., Mládková A., Pilous V., Štursa J., Vaněk J. & Vávra V. 1996: Biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze. In: Jeník J. (ed.): Biosférické rezervace České republiky. Příroda a lidé pod záštitou UNESCO. Empora Praha, s. 41–64.
Abstrakt Souhrnná charakteristika bilaterální česko-polské BR Krkonoše/Karkonosze.
Flousek J. 1995: Was there any monitoring behind the „Iron Curtain“? (An example of the Krkonose National Park and Biosphere Reserve). In: Herman T.B., Bondrup-Nielsen S., Willison J. H. M. & Munro N. W. P. (eds): Ecosystem monitoring and protected areas. SAMPAA, Wolfville, Nova Scotia, s. 291–298.
Abstrakt Souhrnný přehled monitorovacích a výzkumných aktivit v KRNAP.
Flousek J. 1995: Krkonose/Karkonosze Biosphere Reserve, Czech Republic/Poland. Northern Sciences Network Newsletter 18, s. 20–23.
Abstrakt Přírodní hodnoty a aktivity v bilaterální BR Krkonoše/Karkonosze.
Flousek J. 1995: Jsou v Orlických horách netopýři? Panorama 3/95, s. 37–40.
Abstrakt Populární prezentace výsledků sledování netopýrů v Orlických horách.
Flousek J. & Roberts G. C. S. (eds) 1995: Mountain national parks and biosphere reserves: monitoring and management. Proc. Int. Conf., September 1993, Špindlerův Mlýn, Czech Republic, s. 1–165.
Abstrakt Sborník příspěvků prezentujících zkušenosti s monitoringem a managementem v různých horských národních parcích a biosférických rezervacích světa.
Soukupová L., Flousek J., Váňa J. & Vaněk J. 1995: Biotic indicators. In: Soukupová L., Kociánová M., Jeník J. & Sekyra J. (eds.): Arctic-alpine tundra in the Krkonoše, the Sudetes. Opera Corcontica 32, s. 5–88.
Abstrakt Biotické indikátory arkto-alpínské tundry v Krkonoších.
Van der Horst P., Flousek J. & Němcová L. 1995: Use of GIS in monitoring breeding birds and forest decline in the Krkonoše National Park (preliminary results). In: Pollution monitoring and geographic information systems. Proc. EARSeL Workshop, Brandýs n. L., May, s.145–157.
Abstrakt Příklad využití GIS při vyhodnocení výsledků monitoringu ptáků v Krkonoších.
Flousek J. 1994: Breeding bird communities and air pollution in the Krkonoše Mountains (Czech Republic) in 1983-1992. In: Hagemeijer E. J. M. & Verstrael T. J. (eds): Bird numbers 1992. Distribution, monitoring and ecological aspects. Proc. 12th Int. Conf. IBCC/EOAC, Noordwijkerhout, The Netherlands, s. 233–238.
Abstrakt Vliv průmyslových imisí a rozpadu lesních porostů na populace hnízdících druhů ptáků v Krkonoších.
Flousek J. 1994: Krkonoše/Karkonosze bilateral biosphere reserve. In: Jeník J. & Price M. (eds.): Biosphere reserves on the crossroads of Central Europe. Czech Republic - Slovak Republic. Czech Nat. Comm. Unesco MAB Prague, s. 17–32.
Abstrakt Souhrnná charakteristika bilaterální česko-polské BR Krkonoše/Karkonosze.
Flousek J., Šťastný K. & Bejček V. 1994: Jednotný program sčítání ptáků v České republice: 1981-1990. Zprávy ČSO 39, s. 9–23.
Abstrakt Výsledky dlouhodobého sledování hnízdících ptáků v ČR.
Flousek J. 1993: Prokázané hnízdění budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Československu. Sylvia 29: 104–106.
Abstrakt První prokázané hnízdění uvedeného druhu (se sibiřským typem rozšíření) v ČR.
Flousek J. & Pavelka J. 1993: Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) v Československu. Sylvia 29, s. 57–68.
Abstrakt Souhrnný přehled výskytu uvedeného druhu na území tehdejšího Československa.
Flousek J., Hudec K. & Glutz von Blotzheim U.N. 1993: Immissionsbedingte Waldschäden und ihr Einfluss auf die Vogelwelt Mitteleuropas. In: Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. (eds): Handbuch der Vögel Mitteleuropas. Band 13 – Passeriformes 4. Wiesbaden, s. 11–30.
Abstrakt Souhrnné zhodnocení středoevropských znalostí o vlivu imisí a poškození lesa na hnízdící ptáky.
Flousek J. 1992: Hnízdní adaptace ptáků v prostoru povrchového dolu. Sborník Okr. muzea Most, ř. Přír. 11 12/89 90, s. 71–81.
Abstrakt Přehled různých přizpůsobení ptáků k hnízdění v přeměněné krajině s téměř úplnou absencí přírodních struktur.
Kryštufek B., Vohralík V., Flousek J. & Petkovski S. 1992: Bats (Mammalia: Chiroptera) of Macedonia, Yugoslavia. In: Horáček I. & Vohralík V. (eds.): Prague Studies in Mammalogy. Prague, s. 93–111.
Abstrakt Souhrnná publikace o netopýrech Makedonie.
Flousek J. & Hudec K. 1991: Vliv průmyslových emisí a velkoplošného rozpadu lesních porostů na hnízdní společenstva ptáků ve střední Evropě. Sylvia 28, s. 51–63.
Abstrakt Souhrnné zhodnocení středoevropských znalostí o vlivu imisí a stupně poškození lesa na hnízdící ptáky.
Flousek J. 1990: Hraboš polní (Microtus arvalis) v subalpínském stupni Krkonoš. Opera Corcontica 27, s. 149–161.
Abstrakt Biotopové preference, dynamika početnosti a geomorfologická aktivita „izolované“ populace hraboše polního na hřebenech Krkonoš.


Skrýt nabídku