Přeskočit na obsah


Historie lesních ekosystémů

Smíšené lesy v údolí ÚpyDolování, zpracování rud, rozvoj hutnictví, sklářství a posléze budní hospodaření vyvolalo v uplynulých pěti staletích velkou poptávku po dřevě. To vedlo k rozsáhlým změnám v někdejší přirozené skladbě krkonošských lesů, jejichž druhové složení odpovídalo úživnosti stanovišť, nadmořské výšce a klimatickým podmínkám.

Zásahy člověka však změnily původní složení krkonošských lesů. Ročně se těžilo až 35 000 m3 dřeva. Došlo k dramatickému úbytku listnatých a smíšených porostů. Na jejich místo byly v 18. až 20. století vysazovány přehoustlé a labilní smrkové monokultury, převážně špatné genetické kvality. Snížilo se zastoupení buku, jilmu, jasanu, javoru a z lesů téměř vymizela jedle. Kyselý jehličnatý opad vedl ke zhoršení kvality lesních půd a snížila se prostorová, věková i druhová rozmanitost krkonošských lesů.

Nástup průmyslových imisí ve 2. polovině 20. století vedl k rozsáhlému poškozování až odumírání druhotně založených, málo odolných horských lesů.

Krkonoše se nacházejí v sousedství tzv. Černého trojúhelníku, oblasti, kde byla v té době největší imisní zátěž z celé Evropy. Společně s přemnožením hmyzích škůdců to vedlo k odumření více než 8 000 ha horských smrkových lesů. Odstraňování následků průmyslových imisí je proto prioritním posláním lesního hospodaření v Krkonoších.
 

Dřevina Současná druhová skladba Přirozená druhová skladba Druhová skladba optimální
Jedle bělokorá 0,1 15,55 9,19
Kleč 6,9 6,13 6,13
Modřín opadavý 0,9 0 0
Smrk ztepilý 86,7 49,44 49,03
Jehličnany celkem 94,6 71,12 64,35
Buk lesní 2,6 26,68 30,43
Jeřáb ptačí 0,6 1,30 2,37
Ostatní listnáče 2,2 0,9 2,85
Listnáče celkem 5,4 28,88 35,65

Druhová skladba přirozená (potenciální klimax): přirozená druhová skladba podle souborů lesních typů
Druhová skladba optimální: druhová skladba přirozená upravená podle imisně ekologických podmínek a podle zonace národního parku
 



Skrýt nabídku