Historie Rýchorské boudy

První budovou na do té doby pustém temeni Rýchor v nadmořské výšce 1000 metrů byla od roku 1892 Maxova chata, stávající na místě dnešní upravené vyhlídky s jedním z nejkrásnějších výhledů na panorama východních Krkonoš. Původní výstavní pavilon ze Zemské jubilejní průmyslové výstavy v Praze roku 1891 daroval rakouskému Krkonošskému spolku majitel vystavující firmy průmyslník Max Hirsch ze Slaného. Sousední Rýchorskou boudu postavil zajeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova jako moderní pohostinské zařízení, patřící s čp. 53 k obci Rýchory. Objednatelem stavby byla v roce 1926 slečna Bertholda Hampelová a Josef Grossmann. Od roku 1930 až do konce války ji provozovala prvně jmenovaná, dcera Pauliny Hampelové z Maxovky, jako jediná majitelka. V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V srpnu 1950 ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Delší čas také patřila podniku Interhotel Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí.

V roce 1976 převzala Rýchorskou boudu Správa KRNAP a rozhodla se vybudovat zde u nás první školící středisko ochrany přírody internátního (pobytového) typu, se všemi náležitými službami a stálým pedagogickým personálem. V letech 1980–1985 prošla Rýchorská bouda rozsáhlou rekonstrukcí, do níž Správa KRNAP investovala více než 8 milionů Kčs. Svou činnost zahájilo Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody v roce 1986. Byly tak položeny základy nové koncepce ekologické výchovy.