Přeskočit na obsah


Sbírky Krkonošského muzea

Sbírky on-line

Katalog je postupně doplňován.

Pravěká sekerka vyrobená z krystalické břidliceArcheologie

Sbírkový fond archeologie je vytvářen od roku 2002, kdy v Krkonošském muzeu působí archeolog. Jeho základ tvoří nálezy získané při provádění záchranných archeologických výzkumů v souvislosti se stavební činností v regionu. Touto skutečností je dána různorodost sbírky, jak tématická tak časová. Jejími nejcennějšími součástmi jsou fragmenty renesančních kamnových kachlů nalezených před zámkem ve Vrchlabí, soubor předmětů získaných z požárové vrstvy (datované r. 1610) v Hostinném – Hradební ulici, nálezy z objevených sklepních prostor před zámkem v Jilemnici, renesanční architektonické prvky nalezené při odvodňování zámku je Vrchlabí, části dřevěné vodovodní pumpy vyzdvižené ze studny u č.p. 2 v Jilemnici či část dřevěného vodovodního potrubí z Rokytnice n. J. Nejstarším předmětem sbírky je pravěká sekerka, nalezená roku 1977 při hloubení sklepa ve Vrchlabí. Vedle archeologických nálezů je součástí sbírky evidence a dokumentace archeologických lokalit.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

 

Archiv

Archiv Krkonošského muzea Vrchlabí obsahuje typický materiál pro regionální muzeum naší doby. Většina významných fondů byla delimitována do státních archivů, přesto archiválie, které zde zbyly, nejsou nezajímavé.

Rukopis loutkové hry J. Šíra Kašpárek silák z r. 1917Z fondů, které bylo možno uspořádat dle současného provenienčního principu, jmenujme především fond původního zřizovatele muzea – Rakouského krkonošského spolku, a pak několik drobných fondů jako například: Partizánská skupina Nikolaj, Tkalcovský spolek Svornost, či Horská služba a nemnoho osobních pozůstalostí – například rodiny továrníka Schreibera. Větší část archiválií je řazena dle již zastaralého principu vztahového, který je však v tomto případě jediný možný. Do této kategorie patří soubory: Textilní podnikání v Krkonoších, Papírenský průmysl, Lyžování, početný soubor archiválii k dějinám dělnického hnutí, který obsahuje mnoho zajímavého, ale čeká na nové smysluplné roztřídění. K pertinenčním fondům je též nutné přičíst i písemnosti vážící se k význačným osobnostem jakými byli například spisovat Josef Šír, malíř Jaroslav Skrbek, či houslový virtuóz Karel Halíř, které byly seskupeny až po jejich smrti a jsou často spíše o nich, než jejich.

Samostatný soubor rukopisů čítá více než 100 položek a zahrnuje období od poloviny 17. do 19. století. Nejvíce jsou zastoupeny modlitební knihy, z nichž nejstarší je z r. 1636. Další početnou skupinou tvoří teologické spisy, méně pak je lékařských knih, denníků, opisů básní a vojenských řádů.

Zajímavá je jistě samostatná podsbírka plánů, která obsahuje velmi pozoruhodné skici a projekty realizovaných i nerealizovaných staveb především z Vrchlabí, méně již z jeho okolí.

Archiv Krkonošského muzea ve Vrchlabí stále prochází pořádáním a není vyloučeno, že přinese ještě mnohá zajímavá překvapení.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Mgr. Jiří Louda – tel.: 499 456 709, e-mail: jlouda(zavináč)krnap.cz

Botanika

Botanická sbírka byla založena r. 1883, obsahuje přes 6000 evidovaných položek nižších rostlin (3095 mechorostů, 1173 lišejníků a 1972 hub), na 2000 položek cévnatých rostlin. Zvláště cenný je dokladový materiál nižších rostlin, který jak vlastními sběry tak výměnou získal první kustod sbírek Viktor Cypers von Landrecy na přelomu 19. a 20. století. Dokladují horskou květenu Rakousko-Uherska – tedy nejen Krkonoš, ale i Alp a jejich předhůří.

Mochna zlatá jedna z mála originálních herbářových položek Josefíny Kablíkové Sběry nejznámější krkonošské botaničky Josefíny Kablíkové (1787–1863) bohužel tvoří jen nepatrnou část sbírky. Jedná se o pouhých 99 položek a to ještě jen s názvy rostlin, nikoli lokalitami. Většinu svých krkonošských sběrů Kablíková posílala výměnou dalším botanikům a v současnosti je lze nalézt v řadě evropských muzeí. Z období kolem roku 1900 pochází herbář dr. Jakoba von Sternecka, k.k. Bezirks-Commissara v Trutnově. Představuje 79 položek s přesnou lokalizací (většinou z okolí Trutnova), obsahuje i druhy v současné době považované za ohrožené nebo chráněné. Z důvodů spíše významu historického než přírodovědného jsou v botanických sbírkách Krkonošského muzea ponechány i staré výukové školní herbáře z konce 19. a počátku 20.st. Je to herbář sběratele M. Finka z let 1887–1899 se 146 položkami bez určení místa sběru, Marie Schnell se 100 položkami rovněž bez lokalizace, 6 dílný herbář profesora Josefa Mika z období kolem r. 1911 obsahující přes 680 položek taktéž bez lokalizace, stejně i herbář Futsigův z let 1932–33 se 112 položkami.

Z období válečného a poválečného není ve sbírkách žádný dokladový materiál. Obnova fondu nastává až od doby založení Správy KRNAP v r. 1963. Kromě správců sbírky doplňují herbáře typickou krkonošskou květenou i další botanici Správy KRNAP. Do fondu přibyl i dokladový materiál doc. dr. J. Málkové, CSc. a doc. dr. Z.Wagnerové, CSc. z University Hradec Králové. tzv. synantropní vegetace, která se vlivem lidské činnosti šíří v okolí horských bud a podél cest až do nejvyšších částí Krkonoš i jedinečná kolekce dr. Heleny Štursové, srovnávacího materiálu z tundrových oblastí Skandinávie – především Norska a Švédska.

Sbírky Krkonošského muzea jsou vedeny v mezinárodním Index Herbariorum, který spravuje New York Botanical Garden, Bronx, New York. V prostorách pracoven Krkonošského muzea je možné zájemcům po předchozí dohodě zapůjčit herbářový materiál ke studiu přímo na místě, nebo lze vyžádané sběry zapůjčit i na pracoviště mimo Správu KRNAP.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Bc. Jakub Šimurda – tel.: 499 456 702, e-mail: jsimurda(zavináč)krnap.cz

Etnografické sbírky

Národopisný fond shromažďuje doklady lidové kultury obyvatel Krkonoš a přilehlé části podhůří. Hlediskem pro zařazení artefaktu do sbírek je tu buď krkonošská provenience, nebo jeho „zdomácnění“ ve sběrné oblasti muzea. Zatím fond obsahuje přes 5.000 evidenčních čísel předmětů, dokumentujících období od 2. pol. 17. století do současnosti. Snaží se zachytit všechny stránky života – práci, bydlení, stravování, odívání, zvyky, umění atp.

Sv. Anna Samotřetí, podmalba na skle, konec 18. stolTradiční způsoby obživy dokládá množství řemeslnického a zemědělského nářadí – sbírka kolkovaných cepů a kos, krkonošských háků aj. typů oradel, postrojů tažných zvířat, přadláckých a tkalcovských nástrojů a pomůcek, tiskařských forem, ševcovského nářadí, truhlářských hoblíků, tesařských a dřevařských seker a pil, různých typů řemeslnických stolic a ponků. Dopravní prostředky reprezentuje soubor saní, krosen, sněžnic a ”raků” (stoupacích želízek na boty), trakařů, různých koleček a vozíků.

Z vybavení domácnosti jmenujme např. různé typy máselnic, lisy na tvaroh, kruhadla na zelí, formičky na sýr, tvořítka na máslo, pernikářské formy, boleslavské a mužakovské kameniny, žitavské fajánse. Pak také soubor hodin, žehliček, nejrůznějších druhů svítidel, užitkových i dekoračních textilií v čele s vyšívanými „kuchařkami“. Především však rozsáhlou kolekci krkonošského lidového nábytku – malovaných skříní, truhel, truhliček a kolébek, převážně s typickým mramorovaným základem a rostlinným či figurálním dekorem ve zdobných polích, ale i prostých selských židlí, stolů a lavic.

Z dokladů tradičního odívání jsou hojně zastoupeny bílé jemně vyšívané čepce „vápeníky“ či zlatě a stříbrně vyšívané čepce brokátové, tištěné i vytkávané šátky a salupy a dámské kabátky „špenzry“ aj.

V oblasti umění a zvykosloví vyniká soubor skříňkových i „stavěcích“ betlémů, podmaleb na skle, kramářských a pouťových tisků, drobných dřevěných plastik včetně figur Krakonoše, miniatur vestavěných do lahví, modelů architektury, interiérů či pracovních postupů, a to statických i mechanických. V posledních letech se rozrůstá sbírka hraček, loutek a loutkářských rekvizit a kulis.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky:  Mgr. Libor Dušek – tel.: 499 456 722, e-mail: ldusek(zavináč)krnap.cz

Fotografie, negativy a pohlednice

Sbírka fotografií, negativů a pohlednic je nejpočetnějším sbírkovým fondem Krkonošského muzea, v současnosti obsahuje 5.980 evidenčních čísel fotografií, 3000 negativů a 17.000 kusů pohlednic.

Nejstarší snímky ve fondu pocházejí ze sbírek muzea Rakouského Krkonošského spolku. Spolek je zakoupil od významných pražských fotografů J. Eckerta, J. F. Langhanse, a slezských R. Halma A. Rehnerta. Z dalších známých fotografů jsou ve fondu fotografie F.Pietschmanna, A.Lehmanna, a F.Krátkého.Dále jsou ve sbírce fotografií zastoupeny i místní fotoateliéry (A. Erben, A. Seifert, W. Pfohl, G. Kühnel). Dochované fotografie ukazují podobu města Vrchlabí, hlavně významné budovy, tovární objekty, významné události a dění ve městě, spolkový život včetně počátků lyžování od r. 1875. Průmyslové podniky konce 19. století z oblasti Krkonoš nafotil fotograf A. C. Pitzek z Trutnova a škody napáchané povodněmi v letech 1882, 1897 po celých Krkonoších zachytil na fotografiích O. Goldschmidt. Sbírka obsahuje také soubor pozitivů a negativů krkonošského rodáka Zdenko Feyfara, který ještě není zcela zpracován. Poměrně velkou část fondu fotografií tvoří snímky lidové architektury, které nafotili profesionální fotografové pracující pro Správu KRNAP např. M. Hladík, J. Bruník, K. Hník, a jiní pracovníci Správy. Mnoho fotografií z regionu získalo muzeum z archivu časopisu Krkonoše, který Správa KRNAP vydává.

Pohled do Obřího dolu kolem roku 1890, kolorovaný diapozitiv Součástí fondu negativů je zajímavá sada více než 600 ks skleněných negativů z celých Krkonoš A. Schiffnera, který fotil, žil a vydával své pohlednice přímo ve Vrchlabí v letech 1938–45. Další zajímavý soubor tvoří snímky amatérského fotografa z Erlebachovy boudy nad Šp. Mlýnem z počátku 20.století (přes 400 ks skleněných desek ze života na Erlebachově a Špindlerově boudě a jejich okolí). Fond obsahuje také krásné kolorované diapozity místních fotoateliérů s motivy z celých Krkonoš. Muzeum vlastní také pozůstalosti regionálních fotografů – R. Slavíka z Jablonce n.J. (přes 600 ks skleněných desek zachycujících nejen známá místa, ale i malé nevýznamné boudy a vesnice) a fotografa Zdenka Menece, který prožil třetinu života ve Špindlerově Mlýně.

Do fondu je zahrnuta i rozsáhlá sbírka pohlednic, zachycující celou oblast Krkonoš od Harrachova až po Žacléř včetně polské části Krkonoš. Největší množství pohlednic se vztahuje ke známým výletním místům Krkonoš – vrcholové partie (Sněžka, Luční bouda, Labská bouda, Petrovka) – turistická centra (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Harrachov, Jánské Lázně). Početně jsou zastoupena i větší města Krkonoš (Vrchlabí, Trutnov, Jilemnice). Sbírka obsahuje více než 17.000 ks pohlednic od nejstarších litografických pohlednic až po barevné ofsetové pohlednice ze 70.let 20.století.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Blanka Zázvorková – tel.: 499 456 710, e-mail: bzazvorkova(zavináč)krnap.cz

Geologická sbírka

Geologická sbírka je součástí muzea již od jeho založení. Podle přírůstkových knih v ní bylo v r. 1954 evidováno 1432 vzorků. Počet vzorků pak v podstatě stagnoval až do r. 1972. Od tohoto roku dochází k pravidelnému růstu počtu položek až na dnešních 1650. Již od počátku bylo ve sbírce zastoupeno velké množství ukázek nerostů jak z území národního parku, tak i z okolí, zejména z Podkrkonoší, v nepatrné míře pak ukázky z ciziny, např. z Dobšiné na Slovensku, Erzbergu v Rakousku.

Další přírůstky přibyly až z r. 1972, kdy byly získány od dr. Honsy ukázky z dolu na fluorit a galenit v Harrachově a v menším počtu vzorky minerálů z ložiska Rýžoviště. V témž roce i v letech pozdějších byly do sbírky předány i vzorky od jičínského sběratele M. Zemana a v r. 1976 vzorky minerálů z Obřího dolu od Ing. Veselého z Trutnova. Rokem 1977 začíná dlouholetá spolupráce muzea s Ing. J. Bradnou, který se stal nejvýznamnějším přispěvatelem do muzejní sbírky, a to až do roku 1992. Významný nárůst exponátů je spojen s převzetím mineralogické sbírky Jilemnického muzea.

Ve fondu je nejpočetněji zastoupeno skarnové ložisko v Obřím dole (202 vzorků), které je také jedním z nejvýznamnějších nalezišť na území parku. Další významnou část sbírky tvoří pěkné ukázky hrubě jehlicovitých wollastonitů, kusové pyrhotiny, granáty a drúzy krystalů křemene a ukázky z ložisek v Harrachově (zejména od dr. Honsy), Herlíkovic (magnetitové rudy), Lánova a Černého Dolu (vzorky kalcitů a dolomitů), Medvědína, Rýžoviště a Špindlerova Mlýna – Labská přehrada (vzorky z dolů po průzkumu na uran).

Z nalezišť mimo území parku pochází četnější materiál z lokalit Horka u Staré Paky (araukarity), Želechovské údolí (pektolity), Horní Kalná a Kozinec u Jilemnice (vzorky měděných rud), hodnotné ukázky hvězdového křemene tzv. „hvězdovce“ z vrchu Strážník u Peřimova na Jilemnicku. Další ukázky vzešly z lokalit Hřídelec, Kozákov, Levín, Nová Paka, Studenec.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Bc. Jakub Šimurda – tel.: 499 456 702, e-mail: jsimurda(zavináč)krnap.cz
 

Historické sbírky

Stolní sloupkové hodiny vrchlabského mistra A. Ullricha z 1. poloviny 19. století.Sbírkový fond historie obsahuje rozmanité soubory předmětů s hodnotou uměleckořemeslnou i čistě historicky dokumentární. Podsbírku skla tvoří kusy užitkové, např. pivní a limonádové láhve místních podniků, a reprezentativní stolní zboží 19. stol. Mezi ním vyniká souprava z čirého řezaného a broušeného skla s monogramem J. E. (1815). Dále je tu sklo rubínové, mléčné či napodobeniny renesančního lesního skla, zdobené emailem nebo zlacením a nepočetné ukázky skla vrstveného z přelomu 19. a 20. stol. Zvláštní skupinu tvoří svícny, sošky, misky či nádobky na svěcenou vodu ze skla amalgámového. Podsbírka keramiky a porcelánu je co do počtu i kvality méně významná. Do ranku uměleckých řemesel spadají též hodiny, některé signované místními hodináři 19. stol. z Vrchlabí, z Jilemnice a Pilníkova. Dále soubor 61 cínových předmětů obsahuje též poháry a holby vrchlabských cechů z období od 17. do 19. stol.

Další skupina předmětů nám přibližují minulost města Vrchlabí s jeho cechy, řemesly a spolky. Pozoruhodné jsou cechovní a spolkové prapory i několik typářů. K počátkům moderní samosprávy se váží předměty připomínající revoluční rok 1848 – čáka, šerpa, šavle a torzo praporu národní gardy. Spolky pak vedle praporů reprezentují ostrostřelecké terčovnice i ceremoniální meče spolku Schlaraffie. Muškety s doutnákovými zámky ze 17. stol. jsou pak dokladem vrchlabského železářství a navazujícího puškařství.

V soburou více než 1200 odznaků jsou zvláště cenné ty, které dokumentují počátky turistiky a zimních sportů v Krkonoších. Více než 150 kusů lyží, hůlek, vázání a lyžařských bot ilustruje vývoj lyžování. Letní turistiku zase zastupují hole s pamětními štítky, batohy a různé upomínkové předměty.

Rozvoj průmyslu od jeho počátků v polovině 19. stol. dokládá více než 360 vzorníků výrobků místních textilek a přes 100 štočků k označování zboží.

V podsbírce textilu jsou zastoupeny hodnotné ukázky zejména dámské módy 2. pol. 19. stol. a poč. 20. stol. včetně spodního prádla a doplňků, příklady spolkových krojů a sportovního oblečení z počátku 20. stol. i oblečení všedního dne.

Zapomenout bychom neměli na podsbírku papírových platidel, která čítá více než 1400 kusů. Vedle celkem běžných ukázek tuzemských a dalších evropských platidel obsahuje též zajímavé nouzové peněžní poukázky z let 1848–9, některé přímo z našeho regionu.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky:
Mgr. Jiří Louda – tel.: 499 456 709, e-mail: jlouda(zavináč)krnap.cz

Knihovna

Muzejní knihovna shromažďuje, uchovává a ochraňuje své knižní fondy, jejichž celkový počet činí již téměř 35 tisíc svazků. Od počátku svého vzniku (1884) měla knihovna jako součást Krkonošského muzea významné postavení. Sběrný program byl zaměřen na region Krkonoš, včetně, dříve německé nyní polské části, Podkrkonoší a dále na obory, které jsou ve sbírkách muzea zastoupeny – přírodovědné i humanitní. Hlavním zdrojem doplňování knižního fondu byly v minulosti převážně dary. V pozdějších letech byla knihovna doplňována kromě nákupem také výměnou a převedením knih ze zrušených institucí.

Titulní strana časopisu : Das Riesengebirge in Wort und BildKnihovní fond je rozdělen na dvě části – studijní a sbírkový (regionální). Ve studijním fondu najdeme cizojazyčné i naučné slovníky, encyklopedie, knihy a časopisy oborů přírodovědných (zoologie, botanika, geologie) a společenskovědních (archeologie, historie, národopis, výtvarné umění). Knihovna odebírá časopisy, které vycházejí již od 19. století např. Časopis Národního muzea, Vesmír, Živa, Památky archeologické aj.

Sbírkový fond tvoří literatura o regionu, dále díla spisovatelů, kteří žili nebo pracovali v dané oblasti a staré tisky. Zajímavá je velká sbírka knih o legendě hor krkonošských o Krakonošovi, významem i velikostí pro poznávání Krkonoš je důležitá sbírka turistických průvodců, počtem obsáhlá je literatura o spiritismu, textilním průmyslu v Podkrkonoší. Jedinečná je řada regionálních vlastivědných časopisů Das Riesengebirge in Wort und Bild (1881–1898) a Wanderer im Riesengebirge (1881–1943).

Knihovna zajišťuje distribuci sborníku krkonošských prací Opera Corcontica, který vychází 1x ročně. Výměnou za tento časopis získává knihovna přes 100 titulů periodik převážně přírodovědného obsahu ze zahraničí a 70 tuzemských.

Knihovna poskytuje sbírkový fond pouze k prezenčním výpůjčkám ve studovně. Časopisy, knihy a diplomové práce ze studijního fondu se půjčují i absenčně. Výpůjční doba není pevně stanovena.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Mgr. Zdeňka Flousková – tel.: 499 456 706, e-mail: zflouskova(zavináč)krnap.cz

Konzervátorská dílna

Dílna zajišťuje ošetření sbírkových předmětů muzea. Zajišťuje preventivní péči o sbírky – ošetření proti hmyzu, obaly; provádí konzervaci – uchování současného stavu předmětu a zabránění postupující degradaci; restaurování – doplnění předmětů do původní podoby nebo do vystavitelného stavu. Pracovnice se rovněž podílejí na instalaci výstav.

Konzervátorky:
Jana Skálová – tel.: 499 456 756, e-mail: jskalova(zavináč)krnap.cz
Radka Řezníčková – tel.: 499 456 701, e-mail: rreznickova(zavináč)krnap.cz

Mapy

Müllerova mapa – výřez, r.1720, autor Joh. Christoph. MüllerSbírka obsahuje 1470 předmětů, většinou jednotlivých map, dále atlasy a několik plastických map. Jsou v ní zastoupeny mapy zeměpisné, turistické, lesnické, geologické, vojenské, politické, poštovní, dopravy, vodních toků, plány měst a další.

Map zachycujících oblast Krkonoš nebo jejich částí je přes 220 ks a pocházejí z 19. a 20. stol. Jsou to převážně mapy turistické, ale jsou mezi nimi i mapy lesnické, plány okresů a měst. Ze starších např.: reprodukce kopie Hüttelovy mapy (mezi 1576–1585), rekonstruovaná r. 1995, mapa J. K. E. Hosera z r. 1806, mapa J. H. Fritsche z r. 1816 a plastická mapa A. Franze z r. 1770, vystavená v expozici turistiky.

Dále jsou ve sbírce mapy Čech, např. mapa J. Hondia z r. 1620, G. Mercatora z r. 1623, mapa J. Ch. Müllera z r. 1720; mapy českých krajů a okresů ze 17.–20. stol., mezi nimi soubor map českých krajů, vycházející z 1. vojenského mapování, vydaný v 1. pol. 19. stol. F. J. H. Kreibichem.

Součástí fondu jsou i mapy Slezska ze 17.–19. stol., např. mapa C. F. Wielanda z r. 1736 a r.1823, starší mapy Rakouska-Uherska, jiných evropských států nebo jejich částí, plány měst, atlasy světa a školní atlasy ap., jež však mají z hlediska současného zaměření muzea už pouze okrajový význam.

Mapy vydávané od 60. let 20. stol. do r. 2000, kdy fond postrádal svého kurátora, ve sbírce chybí. V současnosti je sbírka doplňována pouze regionálními mapami jak historickými, tak novými.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Jana Skálová – tel.: 499 456 756, e-mail: jskalova(zavináč)krnap.cz

Výtvarné umění

Fond shromažďuje výtvarná díla spojená se sběrnou oblastí muzea, tedy Krkonošemi a přilehlým podhůřím, buď osobou autora, nebo námětem, případně obojím.

August Piepenhagen, Vrchlabí z Liščího vrchu, olej na plátně, asi 1832V malbě převažuje především téma krkonošské krajiny a portrétů místních veličin. V oblasti krajinomalby 19. stol. vyniká několik pohledů na Vrchlabí od Antonína Mánesa a A. Pippenhagena z roku 1832. Ze začátku 20. století jsou ve sbírce nejpočetněji zastoupeny krajiny především Fritze Hartmanna, Benno Dlouheho a dalších regionálních umělců. Tyto umělecké předměty skupoval pro muzeum kustod Dr. Schneider. Vznikla tak např. početná sbírka plastik a modelů trutnovského sochaře Emila Schwantnera, rodáka z Královce. Z poválečných konfiskátů majetku Morzin-Czernínů přešly do muzejních sbírek portréty Morzinů a rodokmeny rodu. Narozdíl od portrétů manželů Kablíkových – botaničky a lékárníka známe autory některých zdařilých portrétů vrchlabských měšťanů, kterými jsou místní malíři 2. pol. 19. století, Alois Seifert a Eduard Steffen, jejich pracemi jsou také některé z početného souboru malovaných střeleckých štítů.

Vzácnou a rozsáhlou sbírku představuje soubor grafik především s krkonošskými motivy. Autorsky jsou zde zastoupeni členové rodiny Balzerů (především Anton Balzer), Postl, Tittel, Nathe, Mattis, Reinhardt, Täubert a jiní. Práce pocházející z dílen vrchlabských rytců a tiskařů jsou zajímavou ukázkou drobných devočních tisků, zejména množstvím tzv. zkušebních tisků. Ve sbírce je zastoupen několika krásnými pracemi Michael Rentz, rytec ve službách hraběte Šporka z Kuksu. Nejmladším grafickým dílem je soubor leptů Emila Fuchse přibližující život krkonošských horalů na počátku 20. století.

Do fondu výtvarného umění patří také poměrně rozsáhlá sbírka cechovních a pohřebních korouhví, bohužel ve stavu vyžadujícím náročné a nákladné restaurování.

Sbírka výtvarného umění se rozrůstá také nákupy, vlastními sběry a dary. V posledních letech přibyly obrazy několika regionálních umělců – J. Schorma, V. Tvrdé, E. Hnykové, V. Mejvalda.

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Mgr. Jana Antošová - tel.: 499 456 705, e-mail: jantosova@krnap.cz

Zoologie

Dermoplastický preparát rysa ostrovidaZoologická sbírka, v současnosti čítající téměř 1550 položek, zahrnuje v naprosté většině sběry z Krkonoš a jejich podhůří. Ze dvou třetin v ní převažují obratlovci, zbylé položky pak stejným dílem reprezentují měkkýše a hmyz. Z obratlovců převládají ptáci (více než 800 položek) a savci (téměř 200 položek). Z ptáků více než tři čtvrtiny tvoří dermoplastické preparáty (vycpaniny), zbylou část pak kolekce ptačích vajec, hnízd a lebek. Ze savců je nejvýznamnější soubor více než devadesáti dermoplastických preparátů od těch nejmenších (hlodavci, netopýři) až po velké šelmy (rys ostrovid, medvěd hnědý) a sudokopytníky (jelen evropský, srnec obecný, prase divoké) a dále soubor více než padesáti lebek a balků (kožek) prakticky všech drobných savců vyskytujících se v Krkonoších. Bohužel u tří čtvrtin obratlovců z téměř 500 položek získaných před rokem 1965, nejsou k dispozici údaje o přesné lokalitě jejich původu. Část sbírky dermoplastických preparátů také značně utrpěla při nevhodném skladování v období rekonstrukce muzea (1967–1980) a teprve před nedávnem byla započata jejich postupná obnova.

Sbírka ulit plžů a v malé míře i mlžů, budovaná v letech 1879–1925, patří mezi jedny z nejstarších částí zoologické sbírky. Muzeu ji věnoval jeho první kustod, přírodovědec Victor von Cypers. Tento soubor má nesmírně velkou dokumentační hodnotu, neboť většina jeho sběrů je přesně lokalizovaných.

Z hmyzu jsou ve sbírce zastoupeny ve větším množství pouze:

  • brouci (více než 800 exemplářů převážně ze sběrů J. Tichého z 60. let 20. stol. z Krkonoš a jejich podhůří)
  • motýli (téměř 2 300 kusů především denních motýlů nasbíraných v 30. a počátkem 40. let minulého století učitelem A. Hanuschem převážně v podhůří Krkonoš)
  • mravenci (více než 1000 exemplářů převážně ze sběrů z Krkonoš a jejich podhůří)
  • larvy a dospělci různých skupin vodního hmyzu (sbírka více než 450 jedinců, významná zvědeckého i dokumentačního hlediska, neboť byla vytvořena v 70. a počátkem 80. let 20. stol., tedy v době, kdy životní podmínky v krkonošských tocích byly silně ovlivněny kyselými srážkami)

Sbírkové předměty jsou postupně doplňovány do on-line katalogu.

Správce sbírky: Bc. Jakub Šimurda – tel.: 499 456 702, e-mail: jsimurda(zavináč)krnap.cz



Skrýt nabídku