Přeskočit na obsah


Mgr. Petra Šťastná

Halda J., Hauer T., Kociánová M., Mühlsteinová R., Řeháková K., Šťastná P. 2011: Biodiverzita cévnatých rostlin, lišejníků, sinic a řas na skalách s ledopády v Labském dole. Opera Corcontica 48, s. 45–67.

Abstrakt
Tato práce přináší přehled výsledků z inventarizačního průzkumu cévnatých rostlin, lišejníků, sinic a řas, provedeného v Labském dole na deseti skalních lokalitách, kde se pravidelně v zimě tvoří ledopády. Vzhledem k využití horolezecké techniky byly detailně prozkoumány i nepřístupné partie skalních
oblastí. Vůbec poprvé v Labském dole proběhl lichenologický a fykologický systematický inventarizační průzkum. V rámci průzkumu bylo nalezeno celkem 45 druhů lišejníků, 32 druhů sinic, 86 druhů řas a 74 druhů cévnatých rostlin. Výsledky potvrdily jedinečnost těchto lokalit. Příspěvek přináší čtyři nové druhy lišejníků pro ČR (Pilophorus strumaticus, Rhizocarpon amphibium, Pyrenopsis picina a Staurothele clopima), dále druhy recentně nepublikované (např. Ephebe lanata, Rhizocarpon lavatum a také druhy pozoruhodné z ekologického hlediska – vázané na stinné a vlhké ostřikované balvany či skály (Porina lectissima, Pyrenopsis picina či Staurothele clopima). Z hlediska fykologie jsou např. významné tyto druhy: Iyengariella sp. – první nález pro ČR a velmi v ČR vzácné druhy Chroococcus montanus, Stigonema informe, Staurastrum pileolatum a Cosmarium hornavanense. Botanickým průzkumem byl potvrzen historicky udávaný výskyt Poa laxa z hran Labského dolu a existence dalších vzácnějších druhů jako Carex lasiocarpa, Drosera anglica, Primula minima, Selaginella selaginoides aj.
Šťastná P. 2011: Turistické aktivity v rámci přeshraniční spolupráce na území Krkonoš. Sborník abstraktů z Visegrádské konference V4DIS Internet ve státní správě a samosprávě, konané 4.–5. 4. 2011 v kong. cen. ALDIS v Hradci Králové, s. 195.
Abstrakt Správa KRNAP, jakož i ostatní instituce státní správy, využívá ICT technologie jako účinný nástroj komunikace s veřejností, její informovanosti a případně i vzdělávání. Vzhledem k tomu, že na území Krkonoš funguje jako hlavní správce území z pohledu ochrany přírody, informuje tímto způsobem jak místní subjekty, tak návštěvnickou veřejnost. Protože však území hor spadá severní stranou do Polska, je řešení problémů v řadě případů oboustranné, v tomto směru však je stále ještě třeba dost věcí zlepšovat a v současnosti k tomuto účelů probíhá několik přeshraničních projektů, které by měly současný stav posunout dále.
Nejdůležitějším nástrojem komunikace s veřejností jsou webové stránky KRNAP (www.krnap.cz), které kromě ostatních informací obsahují sekci „Zaměřeno na veřejnost“ a kde se, kromě akcí pořádaných pro veřejnost, nachází odkaz, který se týká cestovního ruchu a po jeho rozbalení i jednotlivých turistických aktivit (např. cykloturistika, pěší turistika, skialpinismus, lezení na ledopádech), která lze provozovat na území KRNAP a za jakých konkrétních podmínek. Kromě toho je na příslušných stránkách uveden i návštěvní řád, který se vyjadřuje i k turistických aktivitám jež zatím nejsou na www stránkách tak podrobně řešeny jako výše zmiňované. Asi nejlépe řešený je odkaz na skialpinismus a lezení na ledopádech, kde kromě zobrazení podrobných map, jsou uvedeny i důvody, proč jsou stanoveny konkrétní podmínky z pohledu ochrany přírody, varování před případnými nebezpečnými situacemi a kontakty na první pomoc. K lezení na ledopádech se váže i aplikace rezervačního systému (http://ledopad.krnap.cz/) omezující počet denních návštěvníků, jež zkušebně probíhá tuto zimní sezónu. Do budoucna by se počítá se zpřesněním těchto informací i k ostatním sportovně-rekreačním aktivitám (např. vodní sporty, horolezectví, létání aj.) a s těsnějším provázáním na Mapový server Správy KRNAP, který na stránkách funguje, ale spíše samostatně. Samozřejmostí budou i jazykové mutace (polština, angličtina). Co se týče provázanosti webu Správy KRNAP s polskou stanou národního parku, funguje zatím pouze jako vzájemný odkaz. Avšak i v rámci projektu INSPIRE je řešeno propojení GIS vrstev týkající se turismu jak na polské tak české straně, které by se potom staly jednotné pro návštěvníky z obou stran.
Odkaz http://www.isss.cz/archiv/2011/download/isss2011.pdf
Šťastná P. 2011: Lezení na ledopádech a skialpinismus v Krkonoších. Sborník příspěvků z konference Rekreace a ochrana přírody – ruku v ruce? konané 4.–6. 5. 2011 v hotelu Santon, Brno. Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně, s. 65–68.
Abstrakt Aktivita lezení na lokalitách s vytvořenými ledopády nebyla doposud v Krkonoších legálně povolena. Důvod pro tento zákaz vycházel z jejich převládajícího výskytu v nejvíce chráněných oblastech KRNAP a také z jejich obtížné dostupnosti v terénu. Během roku 2009 začaly diskuze o možném zkušebním uvolnění nejvíce dostupného ledopádu Buď fit v Labském dole pro veřejnost a činnost České asociace horských vůdců. Proto v následující vegetační sezóně začal podrobný průzkum mokrých skalních lokalit z oborů lichenologie, botaniky, bryologie a fykologie. Ze získaných výsledků byly stanoveny podmínky provozu pro blížící se zimní sezónu. Dále bylo rozhodnuto o vytvoření monitorovacího systému pro zájmové předměty ochrany. Frekvence a využívání lokality byla v zimní sezóně 2010/11 omezena systémem limitované registrace. V prvním roce se registrovalo celkem 416 uživatelů, ale aktuální návštěvnost byla pouze 251, což tvořilo pouze 15 % možné kapacity využívání pro tuto zimní sezónu. Důvodem pro takový výsledek může být špatné počasí a registrování se tzv. „do zásoby“. Nejvíce navštěvované dny pak patřily víkendu. Získaná data pak budou použita pro rozhodování v budoucnosti. Skialpinismus je aktivita, která získala popularitu v České republice hlavně v posledních pěti letech a dnes je běžným způsobem trávení volného času. Vytíženost tras však byla dle letošního pozorování poměrně malá a neřešila problém nelegálních vstupů do zimovišť tetřívka obecného.
Z tohoto důvodu Správa KRNAP pokusně připravila osm skialpinistických výletních tras (okruhů). S oběmi aktivitami se může veřejnost podrobně seznámit prostřednictvím webových stránek Správy KRNAP.
Odkaz http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u24/sbornik_RAOP_2011_maly_0.pdf
Šťastná P., Klimeš L., Klimešová J. 2010: Biological flora of Central Europe: Rumex alpinus L. Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics č. 12/1, 67–79 [v angličtině].
Abstrakt Šťovík alpský – Rumex alpinus L. (čeleď Polygonaceae) je vytrvalý rhizomatální druh osidlující břehy potoků a mokřadů na živinami bohatých vlhkých až zamokřených opuštěných pastvinách a loukách. Jeho tradiční domovský areál představují hory střední a jižní Evropy, ale jeho současná distribuce je částečně ovlivněna i jeho využíváním jako zeleniny a léčivky v minulosti. Tento souhrnný článek obsahuje informace týkající se jeho taxonomie, morfologie, populační biologie, genetiky, chemie, fyziologie a ekologie.
Odkaz http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1433831909000377
Halada J., Kocourková J., Březina S., Šťastná P., Ševců A. 2010: Lišejníky v alpínském pásmu Krkonoš (inventarizační průzkum a vegetační monitoring v rámci mezinárodního projektu GLORIA). Opera Corcontica č. 47, s. 165–185.
Abstrakt V letech 2008 a 2009 byl proveden vegetační průzkum alpínských zón pěti krkonošských vrcholů v rámci mezinárodního projektu GLORIA (the Global Observation Research Initiative in Alpine Environments). Jednalo se o Luční horu, Malý Šišák, Smogorniu, Studniční horu a Vysoké Kolo. Na každém vrcholu byla sledována pokryvnost cévnatých rostlin a lišejníků v 16 blocích se 4 čtverci o velikosti 1 × 1 m. Tyto plochy byly umístěné ve svahu ve směru čtyř světových stran v dané vzdálenosti od nejvyššího bodu vrcholu. Celkem bylo v 80 plochách nalezeno 95 druhů lišejníků, z nich patří Stereocaulon alpinum a Umbilicaria torrefacta mezi kriticky ohrožené a 17 druhů mezi zranitelné.
Čtvrtina nalezených druhů je svou ekologií vázaná na vysokohorské prostředí. Ohrožených druhů bylo nejvíce nalezeno na Luční hoře, která navíc hostí společenstva lišejníků nejvíce odlišná od zbytku studovaných vrcholů. Důvody této odlišnosti se nepodařilo uspokojivě vysvětlit, zčásti je však můžeme připsat velkému zastoupení suti. Na vrcholu Vysokého Kola a Malého Šišáku byly nalezeny tři zajímavé druhy lišejníků: Arctoparmelia centrifuga (L.) Hale, Flavocetraria cucullata (Bellardi) Kärnefelt et A. Thell a Immersaria athroocarpa (Ach.) Rambold et Pietschm. Tyto nálezy jsou pozoruhodné svou ojedinělostí v rámci ČR a tím, že jde o potvrzení mnoho desítek let starých pozorování. Mezi mírou ohroženosti druhů lišejníků a těsností jejich vazby na vysokohorské prostředí zde vyšla určitá pozitivní vazba. Celkový počet druhů lišejníků ve studovaných plochách souvisel s lokálními podmínkami mikrostanoviště, např. s pokryvností cévnatých rostlin nebo zastoupením opadu. Konkrétní druhové složení lišejníků se velmi lišilo mezi jednotlivými vrcholy, navíc počty druhů lišejníků a cévnatých rostlin byly navzájem silně negativně korelované. Vliv orientace svahu na charakteristiky lišejníků zde nebyl prokázán.
Šťastná P. 2010: Krkonoše – národní park a turistická destinace. Sborník z konference Rekreace a ochrana přírody konané 5.–6. 5. 2010 v Křtinách u Brna. Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně, s. 53–56.
Abstrakt
Krkonoše jsou pro svou jedinečnou přírodu a krajinu, nejvyšší nadmořskou výšku v České republice, dobrou dostupnost z okolních velkých měst a států a pro odpovídající kvalitu služeb historicky velmi atraktivním územím cestovního ruchu (dále CR). Vysoká návštěvnost, nároky na neustále se zvyšující komfort návštěvníků a požadavky investorů na další rozvoj tvrdého turismu se však často neslučují s posláním národního parku a jeho využívání šetrným způsobem. Pro uspokojení investorů a zároveň zachování přírodních hodnot, je proto nutné nastavení jistého způsobu regulace. Vhodná je její pozitivní forma, např. udržení cyklistů na vyhrazených místech díky kvalitě cyklostezek. Velmi důležitá je též úspěšná komunikace se zástupci obcí. Využívání regulačních nástrojů je primárně určeno zákonnými normami, konkrétně zákony č. 114/1992 a č. 289/1995 Sb. v pl. zn. Účinným nástrojem je též naplňování strategie z plánu péče pro národní park a jeho ochranné pásmo, kde je ochrana území odstupňována podle zón. V něm jsou též uvedeny lokality nekonfliktní pro aktivity CR včetně obecných představ o využívání území. Až na výjimky plynoucí z historických důvodů se daří v nejpřísněji chráněných partiích provozovat pouze aktivity přátelské k přírodnímu prostředí a většinu činností tzv. tvrdého turismu směřovat do ochranného pásma a třetí zóny KRNAP. V současnosti je s obcemi projednáváno rozšíření první a druhé zóny KRNAP. Další zásadní nástroje pak představují územní plány obcí, návštěvní řád a různé strategické materiály.
Odkaz http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u21/dokumenty/conference%20proceeding.pdf
Bartoš I., Braun V., Flašar J., Halfar J., Horáček J., Hůla P., Hušek J., Jaskula F., Kos J., Lehký J., Mocek J., Peterka L., Remeš R., Šíma J., Šťastná P., Valda S., Vítek O., Zicha J. 2010: Usměrňování vybraných sportovních a rekreačních aktivit v ZCHÚ. Metodické listy AOPK ČR, Praha, č. 16, s. 85.
Abstrakt Metodické listy jsou výstupem z činnosti odborné skupiny pro rekreaci, sport a turistiku AOPK ČR (OS RST) a částečně z textů připravených ve spolupráci OS RST a MŽP. Další informace o OS RST je možné shlédnout na internetových stránkách AOPK ČR, pod odkazy AOPK ČR – odborná činnost – odborné skupiny nebo na přímém odkazu http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3026.
Tyto metodické listy mají za cíl usměrnit nejen výkon státní správy ve
vymezeném oboru rekreace a sportů, ale i obecně přístup správ CHKO k těmto aktivitám. Principy rozhodování musí být vždy stejné, rozdíly ve výsledcích by měly být dány pouze odlišností místních podmínek. Metodické listy budou postupně doplňovány metodikami dalších aktivit (např. běžecké a sjezdové lyžování, vzdušné sporty). Vycházejí zejména ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen ZOPK), ale diskutována jsou i ustanovení jiných předpisů.
Metodické listy vycházejí z kompetencí správ CHKO jako regionálních pracovišť AOPK ČR k území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek dle vyhl. č. 46/2010 Sb. Pokud to není blíže specifikováno v textu, všechny formulace se vztahují jen na ZCHÚ v péči AOPK ČR, resp. na činnost správ CHKO jako pracovišť AOPK ČR. Využití tohoto materiálu ze strany správ NP, krajských úřadů nebo jiných organizací není nijak vyžadováno. Vzhledem ke značné podobnosti prostředí jsou však v tomto materiálu čerpány zkušenosti a popisovány souvislosti (např. legislativa) i z území mimo kompetence AOPK ČR.
Šťastná P. 2009: The experience with implementation of NATURA 2000 to the Krkonose Mts. Sborník příspěvků ze semináře Mountain Tourism in NATURA 2000 Areas – conflict of opportunity? konaného 22.–25. 10. 2009 v Kudově Zdrój, Polsko, s. 22–24 [v angličtině].
Abstrakt Krkonoše představují jednu z Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí České republiky v rámci soustavy Natura 2000. Zahrnují 21 prioritních stanovišť a několik zájmových druhů ptáků (7), savců (2) a rostlin (4). Na druhou stranu jsou krkonošské hřebeny dlouhodobě turisticky využívané s vybudovanou kvalitní infrastrukturou cestovního ruchu. Dle současného zákonného systému je v ČR aktivní role rozvojových aktivit (také v rámci turismu) vložena převážně do rukou obcí a místních soukromých objektů. Rozvojové projekty cestovního ruchu však bohužel bývají často v rozporu s posláním chráněných území soustavy Natura 2000. Prioritou jsou bohužel akce s krátkodobým ekonomickým přínosem, které však často představují problematický záměr pro krajinu a přírodní ekosystémy z dlouhodobého hlediska. Pro účinné usměrňování vývoje turistických aktivit v rámci zájmů ochrany přírody je proto nutná úzká spolupráce se stanovištně podobnými územími jako jsou horské oblasti (národní i zahraniční) a zachování stejného rozhodovacího postupu v rámci jednotlivých rekreačních a sportovních aktivit.
Vítek O., Šťastná P., Pásková M. (2007): Práce s návštěvníkem a udržitelný cestovní ruch. vydala AOPK ČR v rámci projektu Síť vzdělávacích a informačních center v CHKO ČR, Praha, s. 52.
Abstrakt Publikace se zabývá obecnou problematikou týkající se chráněných území z hlediska ochrany přírody a činnosti jejich správních orgánů. Konkrétně se týká monitoringu návštěvnosti, limity únosnosti krajiny, regulací turistických aktivit, dopadů na přírodní ekosystémy atd. Dále se přináší informace o tom, jak pracovat s návštěvníkem, jak mají vypadat centra šetrné turistiky, průvodcovská činnost, geoparky, eko-certifikace a poplatky za vstup.
Šťastná P., Zahradníková J. 2007: Terénní a vegetační úpravy sjezdových tratí. Informační leták, vyd. Správa KRNAP, s. 2.
Abstrakt Informační leták podává informace o tom, jak vybudovat sjezdovou trať s co nejmenšími dopady na přírodní prostředí. Zabývá se terénními úpravami, likvidací dřevní hmoty a vegetačními úpravami.
Odkaz Dostupné v přílohách plánu péče o KRNAP zde
Zahradníková J., Šťastná P. 2007: Jak zatravňovat? Informační leták, vyd. Správa KRNAP, s. 2.
Abstrakt Informační leták podává informace o tom jak zatravnit plochu bez vegetace
vzniklou po terénních úpravách s co nejmenšími dopady na přírodní prostředí. Řeší možnost použití osiva, které neobsahuje prošlechtěné odrůdy a popisuje osvědčený způsob zatravnění pomocí mulče.
Odkaz Leták zatravňování (pdf 517 kB)
Šťastná P. 2006: The current problems with the historical existence of chalets in the core zone of the Krkonoše Mts., national park, Czech Republic. Sborník příspěvků z konference Exploring the Nature of Management. The third Int. Conf. on Monitoring and management of visitor flows in recreational and protected areas, konané 13.–17. 9. 2006 v Rapperswill, Švýcarsko, s. 475–477 [v angličtině].
Abstrakt Kromě těžby kovových rud a jiných zajímavých nerostů ovlivnilo vzhled Krkonoš hlavně období tzv. budního hospodaření, při kterém vznikly dnešní rozlehlé luční enklávy, ale také byla postavena řada zemědělských objektů, které se časem proměnily na dnešní turistické objekty. Některé z nich jsou umístěné na hřebenových partiích hor, kde po vzniku národního parku v roce 1963 s čímž souvisel i vznik zonace, spadly do nejpřísněji chráněné zóny. Dnes zde občas dochází ke konfliktním situacím kdy požadavky majitelů na zvýšení komfortu a atraktivity objektu pro návštěvníky jsou v některých případech v rozporu se zák. o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Nedávným příkladem byla Luční bouda. Správa KRNAP se přesto snaží vyjít provozovatelům objektů vstříc v podobě různých výjimek jako umožnění vjezdu pro ubytované hosty, spravuje dotační program pro obhospodařování luk, zajímá se o zájmy boudařů formou setkávání u kulatého stolu a přímo i nepřímo propaguje jejich služby. Vizí Správy je dobrá komunikace, jež by přesvědčila obě strany a na které Správa KRNAP usilovně pracuje.
Odkaz http://jcu.academia.edu/PetraStastna/Papers/945884/The_Current_Problems_with_the_Historical_Existence_of_Chalets_in_the_Core_Zone_of_the_Krkonose_Mts._National_Park_Czech_Republic
Šťastná P. 2005: Bilateral Krkonoše/Karkonsze Transboundary Biosphere Reserve. Sborník příspěvků ze setkání koordinátorů a managerů biosférických rezervací konaného 25.–29. 10. na zámku Hernstein, Rakousko, s. 55–56 [v angličtině].
Abstrakt Krkonoše se rozkládají jak na české, tak na polské straně hor. Dohromady toto území tvoří bilaterální biosférickou rezervaci, ale zároveň tato místa zahrnují i další způsob ochrany jako ochrana stanovišť (evropsky významná lokalita) a ptačí oblasti evropské soustavy Natura 2000, statut národního parku, směrnice na speciální ochranu ptáků (SPA/Birds Directive). Na obou stranách hranice se nacházejí také mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Na druhou stranu je toto území význačně zatížené turistickým ruchem a stavební činností. Tato vícenásobná ochrana území napomáhá částečně zbrždění a regulaci tvrdého turismu a nepovolení projektů s negativním dopadem.
Šťastná P. 2005: Mountain Huts and tourism on the Czech side of Krkonoše Mts. Sborník příspěvků ze semináře Mountain Huts – Chalenges for Tourists and Nature? konaném 14–17.4. ve Sklarske Poręba, Polsko, s. 29–32 [v angličtině].
Abstrakt Krkonoše jsou nejvyššími českými horami, od dávné minulosti osídlené lidmi, kteří zde nejprve těžili nerostné bohatství, později farmařili a dnes se živí turistickým ruchem. Z doby farmaření 17.– zač. 20. století vznikla charakteristická krajina s boudami na lučních enklávách, která se zde zachovala do současnosti. Je velkou snahou o zachování rozlehlých lučních ploch i do budoucnosti, jelikož jsou kromě krajinářského hlediska hodnotné i z pohledu ochrany přírody. Problémem však zůstává současný životní styl společnosti a jednostranný způsob využívání pro potřeby turismu (hlavně sjezdové a běžecké lyžování), jemuž se zde vše podřizuje. Krkonoše jsou zvláště v zimním období přeplněné návštěvníky; lůžková kapacita již před několika lety mnohonásobně překročila navrhované hranice a rozvoj lze
vzhledem k zákonným možnostem ČR těžko regulovat v místech, kde se přímo nevyskytuje předmět ochrany přírody a krajiny. Řešením je udržet rozvoj v mezích „udržitelného turismu“, o kterém se sice hodně mluví, ale tak těžko se prosazuje do praxe pro svou náročnost a menší výdělečnost.



 



Skrýt nabídku