Přeskočit na obsah


Stavební činnost

Navrhovaní staveb na území národního parku a jeho ochranného pásma z pohledu státní správy ochrany přírody a krajiny
 

Správa KRNAP vystupuje v územních, stavebních i dalších řízeních vedených stavebními úřady jako dotčený orgán statní správy a vydává dle ustanovení správního řádu k jednotlivým investičním záměrům závazná stanoviska, jejichž výroková část je závazná pro výrok rozhodnutí stavebních úřadů.

Správa KRNAP postupuje při udělování souhlasů k veškeré stavební činnosti na území národního parku i jeho ochranného pásma dle legislativních norem, vyhlášek a oborových dokumentů Správy KRNAP a metodických pokynů, platných v resortu životního prostředí. Konkrétně se jedná o:

  1. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
  2. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
  3. Nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany, v platném znění.
  4. Plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
  5. a) Studie Vyhodnocení krajinného rázu Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, vypracovaná ing. arch. Jitkou Brychtovou a ing. Josefem Krausem v období 2003 - 2005,
    b) Metodické doporučení „Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě“ vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny,
    c) Metodický pokyn odboru ochrany přírody MŽP ČR k uplatňování § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Proces vydání závazného stanoviska lze rozdělit na posouzení záměrů vůči obecně závazným a oborovým dokumentům a konkrétní posouzení jednotlivých záměrů v terénu.

Jedním z hlavních podkladů pro vydání závazných stanovisek jsou územně plánovací dokumentace obcí. Správy národních parků vystupují jako dotčené orgány již v rámci projednávání ÚP, tudíž nové územní plány jsou již konsenzem mezi obcemi a orgány ochrany přírody a krajiny. Dalším základním podkladem jsou materiály hodnotící krajinný ráz území národního parku a jeho ochranného pásma, které jsou zpracovány nezávislými autorizovanými architekty. Materiály vymezují základní krajinné typy z hlediska prostorového utváření krajiny a převažujících přírodních, kulturních a historických charakteristik, dělí území na krajinné celky, krajinné prostory a místa krajinného rázu, k nimž uvádí doporučení, jakým způsobem chránit krajinářsky hodnotná místa a kultivovat místa narušená, jakým způsobem umisťovat stavby, jak používat charakteristické architektonické prvky apod. Jako podpůrné podklady jsou využívány různé metodické pokyny, a to jak k posuzování staveb z hlediska dopadu na krajinný ráz, tak z hlediska dopadu navrhovaných stavebních uprav vůči prvkům tradiční lidové architektury.

Jednotlivé záměry jsou posuzovány vždy individuálně a jejich posouzení lze dělit na posouzení z hlediska dopadu na přírodní hodnoty a posouzení z hlediska dopadu na krajinu národního parku nebo ochranného pásma. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolovaní staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny a na harmonické měřítko a vztahy v krajině.

V případě jakéhokoli zásahu mimo hustě urbanizované části obcí předchází vydání stanoviska posouzení odbornými pracovníky z hlediska dopadu na rostliny a živočichy a jejich společenstva, na význačné jevy neživé přírody a jevy geomorfologické, k tomuto je odborným pracovištěm vydán posudek, který je jedním ze základních podkladů pro další průběh řízení. Posuzování z hlediska dopadu na krajinu – krajinný ráz je vždy jedinečné pro navrhovaný záměr v dotčeném území, a to zejména z toho důvodu, že v oblasti Krkonoš se nacházejí různé druhy zástavby od solitérních vrcholových bud, přes rozptýlenou horskou zástavbu, rekreační a lázeňská centra k průmyslovým oblastem. Ráz těchto skupin je velmi odlišný a jedinečný s charakteristickými prvky, a proto jednotlivé záměry musí být posuzovány individuálně. Nejprve je posuzován vztah k výše uvedeným dokumentům, následně je provedeno místní šetření, v němž se posuzuje vztah navrhované stavby k okolní zástavbě (urbanistické řešení, objem, výška, charakteristické architektonické prvky, použité materiály apod.), a to především vůči dopadu na estetickou hodnotu lokality, a to i z dálkových pohledů. K tomuto ponejvíce slouží vizualizace staveb či zákresy do fotodokumentace.

Od počátku roku 2010 Správa KRNAP zjednodušeně a zrychleně posuzuje předkládané záměry v územích se sníženým přírodovědným a krajinářským potenciálem. Tato území byla vymezena v obcích nacházejících se v ochranném pásmu národního parku, v lokalitách s koncentrovanou či souvislou zástavbou, a jsou vymezena na mapovém podkladu, jenž je součástí plánu péče o národní park. V takto vymezených územích bude Správa KRNAP zjednodušeně a zrychleně posuzovat a vyjadřovat se ke stavbám, u nichž lze očekávat pouze lokální dopad do prostředí, nepřesahující do ostatních částí ochranného pásma a do vlastního národního parku. Jedná se zejména o rodinné domy, rekreační objekty, přístavby, nástavby, změny staveb, drobné stavby apod. Stavby s přesahem do okolního území, jako např. liniové, energetické, vodohospodářské stavby, budou posuzovány jako doposud.

Závazná stanoviska jsou vydávána na základě podání ke správnímu orgánu, která by měla obsahovat následující náležitosti:

  1. Žádost, z níž je patrno, kdo podání činí, které věci se týká a co se navrhuje, včetně data narození v případě, že podání činí fyzická osoba, či název nebo obchodní firmu, identifikační číslo a adresu sídla v případě, že podání činí právnická osoba.
  2. Písemnou plnou moc k zastoupení v případě, že stavebník nejedná samostatně.
  3. Doklad o vlastnickém či jiném vztahu k věci, která je předmětem žádosti, a snímek pozemkové mapy formátu A4.
  4. Projektovou dokumentaci v podrobnosti úměrné řízení, pro které bude následně užita, a která bude vypracována osobou s příslušnou autorizací a v souladu s ustanoveními stavebního zákona a jeho prováděcími předpisy.
  5. Vhodné je též přiložit k žádosti doklad o souladu stavebního záměru s platnou územně plánovací dokumentace obce.

Procesu vydání závazného stanoviska by však měla ve většině případů předcházet konzultace záměru v rozpracované fázi. Již v přípravě záměru, rozpracovaném projektu či studii lze minimalizovat případné rozpory mezi stavebníky a Správou KRNAP. Současně formu předběžné konzultace Správa KRNAP preferuje i z důvodu urychlení projednávání záměru. Optimální řešení též spatřuje Správa KRNAP v průběžné konzultaci záměru, jsou li v průběhu výstavby prováděny změny projektu či stavby. Konzultace zamýšleného stavebního záměru může být stavebníkem či jeho zplnomocněným zástupcem uskutečněna na Správě KRNAP – odboru státní správy ve Vrchlabí v úřední dny tj. v pondělí a ve středu od 8:00 do 17:00 hod., případně telefonicky nebo v elektronické podobě přes e-mail. Při této konzultaci Správa KRNAP určí, jaké nezbytné podklady musí stavebníkovo podání obsahovat, a naznačí směr, který bude jako orgán ochrany přírody a krajiny akceptovat. Následně může být vydáno písemné konzultační stanovisko, které již bude obsahovat předběžné zhodnocení záměru a případné podmínky k úpravě nebo dopracování. Toto konzultační stanovisko však není postačující jako podklad pro vydání rozhodnutí příslušným správním orgánem.

Rádi bychom závěrem apelovali na architekty a projektanty, aby neplnili pouze požadavky investorů, ale vložili do projektů svou odbornost a snažili se ovlivnit investory takovým způsobem, aby navrhovaná stavba nebyla rušivým prvkem v jedinečné hodnotě krajiny v národním parku, ale aby byla citlivě začleněna do krajiny i okolní zástavby.


Skrýt nabídku