Přeskočit na obsah


Ing. Jitka Zahradniková

Zahradníková J., Machovec J., Machovec J., Vašina V. 2011: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí. Opera Corcontica 48: 119–134
Abstrakt Práce seznamuje s 30 nejvýznamnějšími dřevinami nebo skupinami dřevin
zámeckého parku ve Vrchlabí a uvádí soupis 155 perspektivních stromů a 22 významných skupin keřů. V druhové a kvalitativní analýze hodnotí veškerou dendrofloru parku. V diskusi porovnává její současný stav se stavem v roce 1996, v době před rozsáhlou rekonstrukcí zeleně a navrhuje některé stromy i celý park k ochraně podle Zákona o ochraně přírody a krajiny.
Zahradníková J. & Harčariková L. 2010: Banka semen ohrožených druhů rostlin Krkonoš.
Opera Corcontica 47: 211–230
Abstrakt Banky semen jsou velmi důležité pro budoucí uchování genetického materiálu.
Základní sbírka semenné banky ohrožených rostlinných druhů Krkonoš je uložena ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a v současné době obsahuje 130 vzorků semen 97 taxonů rostlin. Duplicitní (zálohová) sbírka existuje na Správě KRNAP a obsahuje 66 vzorků semen 56 taxonů. Po speciální přípravě (luštění, čistění, sušení, gravimetrické analýze, balení) jsou semena uchovávána při nízkých teplotách (–18 až –20 °C). Životnost
rostlinného materiálu je díky těmto podmínkám prodloužena až o několik desetiletí. Důležitou součástí přípravných procedur je stanovení metodiky, jak odstranit dormanci semen, aby bylo možné stanovit klíčivost před uložením a v průběhu skladování ji ověřovat. V praxi to znamená založení celé řady paralelních zkoušek klíčivosti probíhajících za odlišných podmínek (např. chladová stratifikace, střídání denních a nočních teplot, různý světelný režim, použití růstových stimulátorů). Výsledky testů klíčivosti jsou prezentovány u 24 vybraných taxonů: Agrostis rupestris, Alchemilla fissa, Antennaria dioica,
Arabis sudetica, Arnica montana, Bartsia alpina, Bupleurum longifolium subsp. vapincense, Campanula bohemica, Dianthus superbus subsp. alpestris, Drosera rotundifolia, Galium sudeticum, Gentiana asclepiadea, Geum montanum, Gladiolus imbricatus, Hypericum humifusum, Lilium martagon, Meum athamanticum, Minuartia corcontica, Pedicularis sudetica, P. sylvatica, Poa laxa, Primula minima, Pulsatilla alpina subsp. austriaca, Swertia perennis
.
Štursa J., Kwiatkowski P., Harčarik J., Zahradníková J. & Krahulec F. 2009: Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Opera Corcontica 46: 57–92.
Abstrakt Příspěvek dokumentuje současný stav ohrožení flóry cévnatých rostlin české a polské strany Krkonoš a stručně charakterizuje hlavní příčiny poklesu biodiverzity v tomto pohoří. V různém stupni ohrožení se nachází 396 druhů, což představuje téměř 44 % z přirozené horské flóry Krkonoš. V jednotlivých kategoriích dle mezinárodní klasifikace IUCN je zařazeno: na české straně Krkonoš v kategoriích A1, A2 – 26 druhů, v různém stupni ohrožení se nachází 311 druhů (C1 – 102, C2 – 76, C3 – 70, C4a – 40 a C4b – 23), na polské straně Krkonoš do skupiny vyhynulých a nezvěstných rostlin (A1, A2) náleží 26 druhů, v různém stupni ohrožení je pak 317 druhů (C1 – 106, C2 – 64, C3 – 87, C4a – 39, C4b – 21). Černý a červený seznam by se měl stát účinným
nástrojem v praktickém managementu území obou krkonošských národních parků a měl by být průběžně doplňován na základě probíhající inventarizace a monitoringu.
Schwarz O., Zahradníková J., Harčarik J., Harčariková L., Jansa V. (ed). 2009: Záchrana genofondu rostlinných druhů v Krkonošském národním parku a jeho ochranném pásmu. Ms. (depon. Správa KRNAP Vrchlabí).
Zahradníková J. 2008: Staré odrůdy ovocných dřevin Krkonoš. -In: Štrojsová A., Petříková H. (eds), Současný vědecký výzkum v Krkonoších, Vrchlabí: 18 -19
Abstrakt Článek popularizující formou podává informace o průzkumu starých ovocných stromů na území Krkonoš a o navazujícím projektu výsadby vybraných dřevin do genofondového sadu v zahradě při augustiniánském klášteru ve Vrchlabí, jejichž řešiteli byli VŠÚO Holovousy a Správa KRNAP.
Zahradníková J., Šťastná P. 2007: Zatravňování obnažených ploch na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Metodický materiál. Správa KRNAP, Vrchlabí, 2009
Abstrakt Materiál informuje o důvodech, které vedou ke speciálním postupům při zatravňování na území KRNAP a ochranného pásma a o vlastních postupech (mulčování zeleného sena, přísevy a výsevy vybranými odrůdami trav, ponechání úhoru).
Zahradníková J. & Harčariková L. 2007: Rod hořeček (Gentianella Moench) v Krkonoších – monitoring, management a studium reprodukce. – In: Štursa J. & Knapik R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcontica, 44/1: 327–333.
Abstrakt Práce je příspěvkem ke studiu dvou kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica) a hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). Především přináší výsledky monitorování jejich početnosti v průběhu let 1991–2005 na třech lokalitách české části Krkonoš (Horní Albeřice, vrch Bíner u obce Černý Důl, PP Slunečná stráň) ve vztahu k managementu (kosení, pastva, vyhrabávání stařiny a dosev semen). Představuje i některé poznatky o klíčivosti a vzcházení semen.
Chrtek J., Plačková I., Zahradníková J., Kirschner J., Kirshnerová L. Štěpánek J. Krahulcová A., Krahulec F. & Harčarik J. 2007: Genetická variabilita vybraných horských druhů cévnatých rostlin v Krkonoších. – In: Štursa J. & Knapik R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcontica, 44/1: 251–264.
Abstrakt Příspěvek se zabývá genetickou variabilitou (zjišťovanou pomocí analýzy isoenzymů) a vybranými aspekty reprodukční biologie 6 převážně vysokohorských taxonů. Poměrně velká diverzita byla zjištěna u druhu Festuca versicolor. Populace Gladiolus imbricatus je naopak geneticky homogenní; u semen byla zjištěna dormance. U Luzula spicata subsp. spicata byla prokázána nízká heterozygozita a genetická varibilita, která je zřejmě důsledkem převažující autogamie a fluktuace ve velikosti populací; diaspory klíčí pouze po skarifikaci. Všechny keře Salix bicolor v Úpské jámě patří k jednomu klonu; vnitro- i mezipopulační variabilita byla zjištěna u Salix herbacea. Všechny rostliny (genety) Veronica bellidioides na Sněžce jsou geneticky shodné.
Zahradníková J., Paprštein F., Kloutvor J. & Harčariková L. 2005: Mapování, inventarizace a ochrana starých ovocných dřevin v Krkonoších v letech 1995–2004. – Opera Corcontica, 42: 107–125.
Abstrakt V letech 1995–2004 proběhlo v Krkonoších mapování krajových odrůd ovocných dřevin zajímavých z hlediska ochrany genofondu. Celkem bylo evidováno 134 odrůd ovocných plodin. Pro ochranu in situ a on farm (genofondový sad ve Vrchlabí) bylo vybráno 40 položek.


Skrýt nabídku