FAQ

Chceme udělat přechod Krkonoš a chtěli bychom na hřebenech přespat, uvažujeme o přespání na Sněžce. Je to možné?

Na území Krkonošského národního parku není povoleno táboření. Hřebenové partie jsou součástí 1. zóny KRNAP, tedy toho nejcennějšího co v Česku máme, kde není možné chodit volným terénem mimo značené cesty. Při přenocování byste se tedy mohli snadno dostat do konfliktu se zákonem. Po celých horách je ale dostatečně široká nabídka ubytování v horských boudách, hotelech a penzionech za dostupné ceny, že není nutné přespávat pod širým nebem.

Proč nejsou v Krkonoších nouzová nocoviště jako na Šumavě?

Krkonoše a Šumava jsou odlišná pohoří. V Krkonoších na rozdíl od Šumavy máme i v hřebenové části hor dostatečný počet ubytovacích subjektů – bud, hotelů a penzionů, jejichž služeb mohou turisté využít. Není tedy nutné vytvářet systém „nouzových“ nocovišť. Zajištění servisu (toalety) pro takováto nocoviště by stálo nemalé finanční prostředky, které nejsou k dispozici, a přineslo by s sebou další zatížení turistických cest automobilovou dopravou.

Proč se v Krkonošském národním parku nesmí jezdit na kole všude?

Právě proto, že jsou Krkonoše národním parkem. Zákon o ochraně přírody a krajiny říká, že na kolech lze nelze jezdit nikde jinde, než po vyhrazených trasách. Správa KRNAP proto vyhradila více než 400 km oficiálních cyklotras (http://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/). Je třeba mít na paměti, že Krkonoše jsou protkány sítí 800 km pěších cest a mnohé cyklostezky vedou souběžně po trasách pro pěší. Nezbezpečí kolize mezi pěšími a cyklisty je reálné a je třeba být opatrný a ohleduplný. Většina cyklostezek je zokruhovaných. Jen několik málo je slepých, tedy že na jejich konci nelze pokračovat dál a cyklisté se musí vrátit. Důvodem je mimořádná cennost 1. zóny KRNAP. Jedná se o cyklostezky k Luční boudě, Labské boudě, Vosecké boudě a k Jelence.

Můžeme na Sněžku vyjet na kole?

Ne, na Sněžku není možné na kole legálně vyjet, a to ani z České, ani z Polské strany. V Krkonošském národním parku je možné jezdit na kolech pouze na oficiálně vyhrazených cyklotrasách (http://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/).

Jak je to s volným pohybem psů po NP?

Na území Krkonošského národního parku je zakázáno volné pobíhání psů. V praxi to znamená, že nemusí být na vodítku, ale musí být v dosahu a pod povely svého pána. Doporučujeme však mít jej přímo na vodítku. Důvodem je jak ochrana volně žijících živočichů, tak i ostatních návštěvníků. Toto jsou pravidla pro území českého Krkonošského národního parku. Na polské straně hor, kde platí přísnější pravidla, ale pes musí být na vodítku.

Lze v Krkonoších provozovat snowkiting?

V Krkonoších je řada míst, kde lze tuto aktivitu legálně provozovat. Bohužel však někteří vyhledávají hřebenové pláně, které jsou chráněny jako 1. zóna KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny na těchto místech nedovoluje vstup (ani vjezd) mimo značenou cestu. Kiteři na pláních mohou rušit vzácného tetřívka obecného, který nemá, na rozdíl od kiterů jiné lokality, kde by mohl žít. Dalším důvodem může být poškozování kleče a jiných dřevin v místech, kde vegetační období (tedy mimo jiné i dobu na regeneraci poškozené rostliny) trvá pouze 70 dní v celém roce. V praxi to znamená, že snowkiting v širším okolí Luční a Labské boudy, včetně plání na druhé straně státních hranic, je nežádoucí a proto také postihovaný. Na druhou stranu Krkonoše skutečně kiterům nabízejí dobré terény, kde kiteři mohou jezdit. Dobrou lokalitou jsou rozlehlé louky v okolí Brádlerových bud, Medvědí boudy nebo Moravské boudy ve středních Krkonoších. Dobrou konfiguraci terénu mají také louky v okolí Vrchlabí.

Proč v Krkonošském národním parku nejsou u cest odpadkové koše?

Nejsou zde zcela záměrně. I v Krkonoších platí zásada, uplatňovaná ve většině národních parků v Evropě: "Co si do přírody doneseš, odnes si po sobě také zpět. Zbytky po tvé návštěvě do ní nepatří." V minulosti jsme koše na hlavních turistických trasách měli a jedním z výsledků bylo, že když se nevyvážely denně, pravidelně jejich obsah krkavcovití ptáci a drobné šelmy roztahaly po okolí, situace v terénu tedy byla z hlediska litteringu (volně se povalujícího odpadu) ještě o poznání horší, než teď. Pravidelný odvoz odpadků z území, které má 550 km² (a potřebný by byl každodenní – viz předchozí důvod) by s sebou přinášel značné finanční náklady, které lze eliminovat jednoduše tím, že si návštěvník svůj vlastní odpad odnese pěkně s sebou zpátky "do civilizace". Pravidelný svoz odpadků by navíc přidal další zátěž do již tak nepříjemně (na národní park) velkého zatížení automobilovou dopravou. V Krkonoších je cca 800 km turistických tras. I kdyby je každý den objelo jen jediné nákladní auto, byla by tato zátěž pro krkonošskou přírodu značná.

Hovoří se o letním provozu na lanovce na Lysou horu. Proč to nechcete povolit?

Lanovka na Lysou horu vede do nejcennější a tudíž nejpřísněji chráněné zóny národního parku. Z tohoto důvodu bylo značným kompromisem ze strany Správy KRNAP již to, že před 15 lety souhlasila, že na místě starého dosluhujícího lyžařského vleku vyroste čtyřsedačková lanovka, a že povede až do I. zóny NP. Základní podmínkou udělení stavebního povolení bylo již tehdy, v roce 1995, jasně stanoveno že je to možné jedině za předpokladu, že lanovka bude v provozu pouze v zimním období a za dostatečné sněhové pokrývky. Lanovka má horní stanici v místech, kde neexistuje žádná letní turistická cesta. Jde o území mimořádně cenné z přírodovědného hlediska (především arkto-alpínská tundra a mrazem tříděné půdy, které vznikaly posledních 200 000 let působením tamních klimatických podmínek) i z hlediska ochrany přírody (hustota turistických cest v Krkonoších je v celoevropském kontextu národních parků výrazně nadprůměrná a vrchol Lysé hory patří alespoň v letním období k jedněm z mála klidových lokalit, kam se mohou před rušením uchýlit živočichové. V současné době probíhá posuzování několika variant letního provozu lanovky. To ukáže, je-li nějaká z nich z hlediska dopadu na přírodu akceptovatelná.

Proč jsou krkonošské lesy plné neuklizených větví po těžbě a popadaných stromů?

Lesy na území Krkonošského národního parku nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení. Z toho pramení, že zdejší lesníci hospodaří v lesích jinak. V běžných lesích se potěžební zbytky (klest) z lesa odklidí a les se tak "vizuálně" stane uklizeným. V Krkonoších však tato dendromasa poslouží dalšímu životu (brouci, houby, apod.). Mrtvé dřevo je základem nového života. Postupně se rozpadne. Se stejnou vizí v lese ponecháváme doupné stromy, které jsou přirozeným hnízdištěm ptáků, a některé padlé stromy. Správa KRNAP je v Česku jediným národním parkem s FSC, což znamená, že s našich lesích hospodaříme ekologickým způsobem. Právě ponechání určitého procenta dřevní hmoty v lese je jednou z podmínek.

Můžu si autem vyjet na Luční boudu?

Nemůžete. Vjezd motorových vozidel na území Krkonošského národního parku je zákonem regulován a to především v 1. zóně národního parku, která chrání to nejcennější, a kde stojí i Luční bouda. Kromě bezpečnostních složek a správce území mají právo vjezdu například majitelé či nájemci objektů, zásobování apod. Některé ubytovací subjekty mohou svým ubytovaným hostům zapůjčit doklad k vjezdu. Obecně lze říci, že pohyb motorových vozidel po území KRNAP není žádoucí, ale s ohledem na provoz horských bud, hotelů a penzionů jej nelze vyloučit.