TZ: Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch končí ve funkci

Ministr životního prostředí Igor Červený po vzájemné dohodě odvolal z funkce ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Správu KRNAP vedl Robin Böhnisch od ledna 2018. Do jejího čela nastoupil s ambicí propojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací směrem k obcím, partnerům i veřejnosti. Během svého působení organizaci směřoval k moderní, odborně silné a datově podložené instituci. Podílel se na přípravě i prosazení klíčových strategických dokumentů.

Robin Böhnisch v roli ředitele správy národního parku uvedl do praxe nástroje ochrany a péče o národní parky, jejichž zavedení předpokládala tzv. národně-parková novela zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017 (zonace péče, vymezení a vyhlášení klidových území a zásady péče). Novelu předtím provázel legislativním procesem jako předseda sněmovního výboru pro životní prostředí a zároveň zpravodaj příslušného sněmovního tisku. Zákon byl projednáván v letech 2015 až 2017 a schválen navzdory vetům Senátu i prezidenta Miloše Zemana.

„Za mým rozhodnutím ucházet se o funkci ředitele Správy KRNAP byla má láska k rodným horám a šance být součástí velkého příběhu ochrany Krkonoš,“ řekl Robin Böhnisch. „Upřímně jsem tehdy vnímal sám sebe jako převozníka. Někoho, kdo pomůže organizaci překlenout dobu po nečekaném odchodu mého předchůdce Jana Hřebačky do soukromého sektoru. Dnes má KRNAP novou zonaci péče, vyhlášená klidová území a schválené zásady péče na příštích dvanáct let. V listopadu 2023 jsme zveřejnili výsledky reprezentativního průzkumu veřejného mínění, ve kterém jsme od návštěvníků hor i místních obyvatel dostali horší jedničku,“ doplnil.

„Chci poděkovat za skvělých více než osm let všem kolegyním a kolegům. Na tým, který se povedlo vybudovat už mým předchůdcům a později jej dlouhodobě udržet, jsem neskromně pyšný,“ uvedl Robin Böhnisch a doplnil: „Logo s hořcem a zvonkem českým má zvuk a prestiž a doufám, že nic z toho neztratí ani v budoucnu.“

Jedním z nejdůležitějších úkolů během Böhnischova působení byla příprava a schválení nové zonace KRNAP a vymezení klidových území. Tyto nástroje určují cíle péče o jednotlivé části parku a nastavují dlouhodobý rámec ochrany přírody. Na zonaci navázaly další koncepční dokumenty, zejména Zásady péče o KRNAP (2023–2038), Společná strategie péče o KRNAP a polský Karkonoský Park Narodowý a nově schválené lesní hospodářské plány do roku 2035.

Období jeho vedení ovlivnila kůrovcová gradace na začátku dekády a s ní související tlak na včasné zpracování napadeného dříví i na udržení stability lesních porostů. Situaci komplikovaly také kolísající ceny dřeva, které měly přímý dopad na ekonomiku lesnických prací a celé organizace. Správa KRNAP přesto dokázala udržet kontinuitu péče o lesy a postupně posilovat jejich odolnost. Dařilo se také pokračovat v nákladné údržbě druhotného bezlesí, tedy květnatých krkonošských luk.

„Krkonošský národní park je bezpochyby perlou v koruně resortu životního prostředí. V regionu Krkonoš a Podkrkonoší je významným investorem, zaměstnavatelem a partnerem místních komunit, samospráv i podnikatelů. Národní park je starší než většina jeho obyvatel a dlouhodobě prokázal, že není jejich životu na překážku. Naopak. Pečuje o velmi atraktivní kulisu jejich bytí nebo podnikání,“ uvedl Robin Böhnisch v rozhovoru pro odborný časopis Živa.

Správa KRNAP i během Böhnischova působení široce využívala evropské dotační zdroje pro rozvoj regionu a péči o přírodní i kulturní dědictví. V programovém období 2007–2013 získala do regionu dotace ve výši 542 milionů Kč, v období 2014–2020 ve výši 1,08 miliardy Kč. V aktuálním období 2021–2027 Správa KRNAP uskutečnila nebo má schválené projekty za 436 milionů Kč a další projekty ve fázi hodnocení či přípravy za 612 milionů Kč.

V květnu 2021 Správa KRNAP dokončila nový depozitář Krkonošského muzea Správy KRNAP v Hořejším Vrchlabí, který sjednotil a zásadně zlepšil podmínky pro ukládání a ochranu sbírek. Tím posílila svou vůdčí roli v péči a uchování kulturního dědictví Krkonoš. Celkově se jednalo o investici za 86 milionů korun. Na depozitář navázalo dokončení rekonstrukce vrchlabského kláštera a vybudování Návštěvnického centra KRNAP – Muzea Krkonoš, které se veřejnosti otevřelo 1. listopadu 2023. Celkové náklady návštěvnického centra dosáhly částky 340 milionů Kč. „Správa KRNAP potvrdila svou klíčovou roli nejen v ochraně přírody a krajiny hor, ale také v ochraně jejich paměti,“ uvedl Robin Böhnisch v souvislosti s rozvojem muzejního pracoviště.

Řadu posledních let věnuje Správa KRNAP značnou pozornost revitalizaci krkonošských mokřadů. V roce 2024 za svou snahu „opravit“ zdejší vodní režim, zvýšit zásobu podzemních vod, snížit rychlý odtok v době přívalových dešťů a nastartovat obnovné procesy v mokřadech získala v soutěži Adapterra Awards 1. místo v kategorii Krajina. Toto ocenění podtrhuje skutečnost, že se dosud povedlo obnovit vodní režim na 35 lokalitách, na kterých bylo zahrazeno více než 50 km v minulosti vybudovaných odvodňovacích kanálů.

Navzdory do jisté míry omezeným možnostem Správy KRNAP se podařilo zamezit některým projektům, které by nevratně poškodily přírodu Krkonoš. Namátkou připomeňme zastavený projekt stavby rodinného domu v Peci pod Sněžkou v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Spor definitivně rozhodl až Nejvyšší správní soud, který vyslal jasný vzkaz, že nejen „kytičky a ptáčci“, ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu. Dalšími úspěchy jsou pro stát vykoupené pozemky. V roce 2025 se Správě KRNAP dokonce podařilo vykoupit luční pozemky v Černím Dole na hranici Krkonošského národního parku o rozloze více než 77 tisíc m². „Díky tomuto výkupu jsme odvrátili reálné riziko výstavby na zelené louce v jedné z mimořádných částí ochranného pásma národního parku. Pozemky teď můžeme spravovat tak, aby sloužily přírodě a obyvatelé i návštěvníci Krkonoš zde nadále nacházeli harmonickou krajinu, nikoli další komplexy investičních bytů,“ uvedl tehdy Robin Böhnisch. „Výstavba severně od komunikace 297 nad Černým Dolem by prolomila dosavadní hranici zástavby a nevratně ovlivnila charakter celé lokality pod Černou horou. I proto mám z tohoto úspěchu upřímnou radost,“ dodal.

S působením Robina Böhnische je výrazně spojen společný projekt Správy KRNAP a Nadačního fondu Škoda Auto zaměřený na návrat tradičních ovocných stromů do krkonošské krajiny. V rámci projektu Návrat starých ovocných odrůd do Krkonoš přibylo v Krkonoších několik stovek ovocných stromů s důrazem na následnou péči o výsadby a uchování genofondu starých odrůd. „Vysazujeme slivoně, hrušně, třešně a jabloně. Veřejnost se může těšit třeba na oblíbená Podzvičinská jablka či Holovouské malinové,“ uvedl Böhnisch při výsadbě aleje podél naučné stezky svaté Barbory v Černém Dole v roce 2024.

V roce 2021 Böhnisch inicioval vznik Spolku přátel krkonošské přírody. Ve spolupráci se Správou KRNAP organizuje a podporuje činnost lidí, kteří chtějí Krkonoším prakticky pomáhat – pořádá pravidelné víkendy odborných přednášek a terénních exkurzí, připravuje zájemce na zkoušky stráže přírody, odborně i materiálně zajišťuje dobrovolné strážce a zapojuje se i do konkrétního managementu v terénu (např. ochranná opatření pro druhy a údržba druhotného bezlesí).

Rovněž z iniciativy Robina Böhnische v uplynulých letech Správa KRNAP navázala na místní tradice sérií vystoupení svých trubačů, která měla výrazný komunitní rozměr. V roce 2023, v roce 60. výročí KRNAP, uspořádala koncertní turné v krkonošských kostelech – často s dobrovolným vstupným na podporu oprav a péče o tyto památky. V roce 2024 na úspěch navázala sousedskými setkáními u kapliček a křížků, tedy u drobných sakrálních památek přímo v krajině; akce přitáhly desítky až stovky lidí a přirozeně propojovaly Správu KRNAP s místními obyvateli. Pokračování těchto akcí je plánováno i v roce 2026. „Koncerty našich trubačů a místních hudebníků v krkonošských kostelích byly velmi úspěšné. Návazná sousedská setkání u kapliček a křížků potvrdila, že podobné akce jsou dobrým základem pro komunikaci v regionu, na kterém je třeba stavět. Jakkoliv můžeme mít na určité problémy odlišné názory, stále jsme v horách sousedy a je důležité neustále pracovat na dobrých vztazích,“ řekl Robin Böhnisch.

Robin Böhnisch je rodákem z krkonošských Mladých Buků. Vystudoval Střední lesnickou školu v Trutnově (nyní Česká lesnická akademie), učitelství biologie a společenských věd na Univerzitě v Hradci Králové a absolvoval rigorózní řízení v oboru biologie s didaktikou na Univerzitě Karlově. V letech 2003–2017 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, poslední čtyři roky předsedou sněmovního výboru pro životní prostředí. V roce 2018 se stal laureátem prestižní environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Mimo to obdržel například ocenění Etz Chajim (Strom života) od izraelských lesníků, je držitelem parlamentního a státního vyznamenání Arménie.

„Robin Böhnisch byl v čele Správy KRNAP osobností, která měla v regionu respekt, důvěru i přirozenou autoritu. Dokázal spojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací s obcemi, podnikateli i veřejností a Správu KRNAP vedl jako moderní a odborně silnou instituci. I díky jeho práci vznikly klíčové strategické dokumenty pro péči o Krkonoše a podařilo se stabilizovat řadu důležitých projektů. O to méně srozumitelně dnes působí rozhodnutí ministra životního prostředí jej odvolat. V situaci, kdy stát plánuje výrazně snížit provozní dotaci Správě KRNAP ze 145 na 111 milionů korun a zároveň propustit část zaměstnanců, jde už o druhý a třetí krok, který stabilitě této důležité instituce rozhodně nepomáhá. Nejprve škrtání rozpočtu, poté odchod odborníků – a nyní ještě odvolání zkušeného ředitele. Takový postup je podle mého názoru velmi těžko obhajitelný. V době, kdy Správu národního parku čekají složité úkoly, by naopak dávalo smysl opřít se o člověka, který má v regionu přirozenou důvěru, vážnost i zkušenost s řízením takto složité instituce. A tím Robin Böhnisch bezpochyby byl,“ řekl Jan Sobotka, starosta města Vrchlabí, senátor a předseda Svazku měst a obcí Krkonoše.

Starosta Špindlerova Mlýna, Martin Jandura, dodal: „Správa KRNAP měla v posledních letech velké štěstí, že v jejím čele stál Robin Böhnisch. Ochránce přírody, člověk, který rozumí managementu národního parku, zkušený manažer schopný řídit velkou a složitou organizaci. Taková kombinace odbornosti, zkušeností a přirozené autority není samozřejmá. Za jeho působením nezůstávají jen slova, ale konkrétní výsledky. Jeho stopa na podobě a kvalitě přírody Krkonošského národního parku je hluboká a bude viditelná ještě dlouho do budoucna. O to víc je podle mého názoru škoda, že se zřizovatel rozhodl zbavit tak fundovaného a erudovaného odborníka. Je to škoda nejen pro celý region, ale především pro krkonošskou přírodu.“

Vyjádřil se i Vlastimil Pilous, přední geomorfolog a člen Vědecké sekce Rady KRNAP. "Robin Böhnisch byl při mé spolupráci se Správou KRNAP odborně kompetentní, věcný a vstřícný partner pro práci s vědeckou komunitou a dával odborným podkladům odpovídající váhu. V kontextu mé dlouholeté zkušenosti na Správě KRNAP patřila naše spolupráce k těm nejširším a nejfundovanějším, jaké jsem zde zažil. Za jeho působení se podařilo dotáhnout inventarizaci geomorfologických forem a připravit Atlas neživé přírody Krkonoš a zároveň oživit činnost Vědecké sekce Rady KRNAP jako prostoru, kde se odborné otázky řeší poctivě a do hloubky. V praxi jsem opakovaně oceňoval, že podněty z terénu řešil rychle a s citelnou odpovědností za území i za práci lidí, kteří ho zkoumají. Jsem přesvědčen, že konkrétní výsledky, které při jeho působení vznikly, budou Krkonoším sloužit ještě dlouho."

„Robin Böhnisch měl ideální vlastnosti pro vedení národního parku. Vedle odborných přírodovědných znalostí měl také dar konstruktivní komunikace s lidmi a cit pro správná rozhodnutí. Při jednání se skupinami s často protichůdnými či otevřeně znepřátelenými postoji dokázal hledat smysluplné kompromisy a své kroky srozumitelně vysvětlovat. Společně s vedením Správy KRNAP naplňoval předpoklady kvalitní správy parku a byl dobrým hospodářem Krkonošského národního parku. Konec jeho působení v KRNAP proto představuje výraznou ztrátu pro region,“ komentoval konec ředitele Böhnische ve funkci etnolog, sociokulturní antropolog a autor populární série knih Krkonošští rodáci vzpomínají Libor Dušek.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásí na pozici ředitele Správy KRNAP standardní výběrové řízení v nejbližších týdnech. Dočasně bude vedením pověřen vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Michal Servus.