Vychází květnové číslo časopisu Krkonoše – Jizerské hory

Na obálku květnového čísla dosedl bělásek řeřichový, kterého stihla zachytit naše redakční grafička Marie Baštová. A jaká témata čekají čtenáře uvnitř nejnovějšího čísla?

Před 300 lety zmizeli z Krkonoš. Dnes se do nich s lidskou pomocí vracejí. Opuštěná medvíďata ze Slovenska jsou novými obyvateli výběhu pod Stezkou korunami stromů Krkonoše. Nad soužitím medvěda a člověka v kontextu ochrany přírody se ve svém textu zamýšlí Michal Skalka.

Javory na Sachrově hřebeni chránily cestu k usedlosti významného rodu Sachrů před větrem. Teď potřebují ochránit ony. Poslední z krkonošských alejí, která prošla péčí odborníků z Krkonošského národního parku, je Sachrovka v Rokytnici nad Jizerou. 

Dopady turismu na život v krkonošských obcích zkoumal na území KRNAP projekt RekreENVI. Výsledky tříletého bádání shrnuje ve svém článku Anna Čtvrtníková.

Josef Ďouba z Horních Štěpanic. Další díl seriálu z unikátních raportů etnologa Miloše Gerstnera nahlédne nejen pod ruce autora vyřezávaných Krakonošů, ale i do jeho unikátní chalupy postavené z polen.

Pamatuje první osídlení, vznik středověkých vsí i jejich náhlý zánik po morových ranách. Řeka, která čte krajinu a zároveň do ní zapisuje. Na procházku nivami Lomnice ve Frýdlantském výběžku vezme tentokrát čtenáře Šárka Mazánková. 

Buď půjdeme všichni, nebo nikdo. K odsunu se balili celkem třikrát, nakonec ale prožili celý život ve Vrchlabí. Více o osudu Věry Noskové, rodačky z Horního Lánova, se dočtete v květnové Návštěvě.

Další pravidelné rubriky, zajímavosti a témata z Krkonoš i Jizerských hor najdete na stránkách dubnového čísla.

Předplatné časopisu objednávejte na predplatne(zavináč)krnap.cz