TZ: Děkujeme za stovky hlášení o kudlankách aneb jak občanská věda pomáhá mapovat proměny krkonošské přírody

Před měsícem vyzvala Správa Krkonošského národního parku veřejnost, aby hlásila pozorování kudlanky nábožné v Krkonoších. Reakce předčila očekávání – dorazilo nám několik stovek hlášení. Většina z nich se sice týkala míst mimo Krkonoše, i tak nás překvapilo celkem 23 pozorování z hor a jejich blízkého okolí, napříč celým pohořím. Většina jich byla z nižších a středních poloh ochranného pásma národního parku. Jsou zde však i tři nálezy z horských poloh – od Lysečinské boudy ve východních Krkonoších (950 m n. m.), Pece pod Sněžkou – Karlova (rovněž 950 m n. m.) a pak nejvýše položený nález z hrany Labského dolu (1 350 metrů m n. m.). Kudlanka byla zaznamenána i v horní části Rokytnice nad Jizerou. Naopak nebyla (zatím) zaznamenána v centrální části Krkonoš (severně od Vrchlabí), včetně Špindlerova Mlýna.

„Děkujeme všem, kteří se do mapování zapojili a věnovali svůj čas tomu, aby nám svá pozorování předali. Každé dobře lokalizované hlášení je cenným dílkem skládačky, která nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak se krkonošská příroda v důsledku klimatické změny proměňuje,“ říká ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.

Kudlanka nábožná je teplomilný dravý hmyz, který byl v České republice dříve typický jen pro oblast jižní Moravy. Na přelomu tisíciletí se začal šířit i do teplejších oblastí Čech.  V posledním desetiletích se její výskyt  posouvá i do míst, kde bychom ji ještě donedávna nečekali. První pozorování kudlanky nábožné ve volné přírodě Krkonoš eviduje Správa KRNAP z roku 2019, kdy pracovníci Správy KRNAP našli samičku na louce nad Bolkovem u Rudníku v nadmořské výšce 680 metrů.

Letošní nejvýše položený nález z hrany Labského dolu, ve výšce 1 350 metrů, je překvapující. V takové nadmořské výšce panují drsné horské podmínky, které teplomilným druhům zpravidla příliš nesvědčí. Letošní velmi teplé léto však velmi pravděpodobně umožnilo kudlance se zde úspěšně vyvinout v dospělce. To ovšem ještě neznamená, že se kudlanka v daném místě trvale rozmnožuje nebo že zde vznikla stabilní populace.

Zoolog Správy KRNAP Jan Materna přiblížil způsoby, jak se kudlanky do Krkonoš mohou dostávat: „Existuje několik možných cest. Jednou z nich je takzvaná „spolujízda“, tedy náhodné cestování s člověkem. Malá nedospělá kudlanka se může ukrýt například v autě, zavazadle nebo mezi přepravovanými věcmi a dostat se tak do míst, která by sama běžně nedokázala překonat. Další možností je přenos vzdušnými proudy. Vítr může drobné organismy přemístit na značné vzdálenosti a silné proudění spojené s bouřkami může přispět k tomu, že se jednotliví jedinci objeví i daleko od oblastí svého obvyklého výskytu. U konkrétního nálezu ale  nelze bez dalších důkazů určit, jakým způsobem se tam kudlanka dostala.“ Těmto způsobům šíření nahrává skutečnost, že jedna samička kudlanky dá život nižším stovkám potomků.

Četnější pozorování kudlanek v Krkonoších zapadají do širšího obrazu proměn druhového složení přírody v souvislosti s oteplováním. Teplejší podmínky mohou některým druhům umožňovat pronikat do oblastí, které pro ně dříve byly méně příznivé. Abychom však mohli posoudit, zda se kudlanka v Krkonoších trvale zabydlela a na vhodných lokalitách se i rozmnožuje, potřebujeme její výskyt sledovat dlouhodobě. A v tom nám veřejnost může velmi pomoci!

Mapování kudlanek je ukázkovým příkladem takzvané občanské vědy (citizen science). Jde o spolupráci odborníků s širokou veřejností, při níž se lidé zapojují do sběru, pozorování, měření nebo získávání jiných údajů, které pomáhají vědeckému výzkumu, či monitoringu. Odborníci pak získaná data vyhodnocují a zasazují do širších souvislostí.

Právě u pohyblivých a dobře poznatelných druhů, jako je kudlanka nábožná, může být účast veřejnosti velmi přínosná. Odborníci nemohou být současně na všech místech v horách, zatímco místní obyvatelé, turisté i další návštěvníci se pohybují v různých částech území. Díky jejich pozorováním lze získat mnohem širší přehled o tom, kde se určitý druh objevuje a jak se jeho výskyt v čase mění.

Ani stovky hlášení samozřejmě samy o sobě neposkytují úplný obraz o rozšíření kudlanek. Důležitá je přesná lokalizace, datum pozorování a ideálně také dokumentační fotografie, podle níž lze často zjistit další podrobnosti. Význam mají rovněž opakovaná pozorování, která umožňují sledovat vývoj v dalších letech.

Správa KRNAP velmi děkuje všem, kteří se do mapování zapojili. Vaše pozorování pomáhají dokumentovat proměny krkonošské přírody a lépe porozumět tomu, jak na měnící se podmínky reagují jednotlivé druhy. Všechny nálezy byly vloženy do Nálezové databáze ochrany přírody – aplikace Biolog, z které pochází i přehledná mapka všech letošních krkonošských nálezů. Pokud jste nám svůj nález neposlali, stále tak můžete učinit.

Kudlanka byla letos v České republice vyhlášena Českou entomologickou společností hmyzem roku. Bližší informace najdete na https://www.entospol.cz/hmyz-roku-2026-kudlanka/