TZ: Kůrovec v Krkonoších zůstává pod kontrolou. Správa KRNAP se připravuje na příští rok

Situace s kůrovcem v Krkonoších se letos výrazně liší od období vrcholící kůrovcové gradace v letech 2019–2022. Očekáváme, že za letošní rok bude evidovat přibližně 15 000 m³ kůrovcem napadeného dříví. Nejde tedy o kalamitní stav. Ve srovnání s předchozími lety je patrný výrazný pokles množství napadeného dřeva. Pro srovnání – v roce 2019 jsme zpracovali více než 52 000 m³ kůrovcem napadeného dřeva a v roce 2020 dokonce přes 81 000 m³.

„Letošní čísla ukazují, že jsme v úplně jiné situaci než před několika lety. Kůrovcová gradace výrazně ustoupila a objem napadeného dříví je ve srovnání s vrcholem gradace několikanásobně nižší. To ale rozhodně neznamená, že můžeme přestat být obezřetní. Naopak. Lesníci Správy KRNAP kůrovce aktivně vyhledávají a snažíme se zachytit každý nový výskyt co nejdříve,“ říká ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.

Správa KRNAP se i letos intenzivně věnuje monitoringu výskytu lýkožrouta smrkového a dalších druhů kůrovcovitých. V terénu je v souladu s metodikou Ministerstva zemědělství instalováno přibližně 520 feromonových lapačů a položeno více než 7 000 lapáků – pokácených stromů určených k zachycení a kontrole vývoje kůrovců. Lesníci Správy KRNAP napadené stromy vyhledávají a v místech, kde je nutné proti šíření kůrovce zasahovat, je asanují. Cílem je především zpomalit šíření kůrovce v ohrožených porostech a vytvořit prostor pro jejich postupnou obnovu a přestavbu na lesy s pestřejší druhovou a věkovou strukturou.

O tom, zda se kůrovcem napadené stromy zpracovávají, rozhoduje především managementová zonace národního parku. V přírodní zóně, tedy v nejcennějších územích s přirozenými ekosystémy, se kůrovcem napadené stromy z důvodu ochrany přirozených procesů nekácí a neodvážejí – kůrovec je zde součástí přirozeného vývoje lesa. V přírodě blízké zóně se každý případ posuzuje individuálně a zásah je možný tam, kde je potřebné omezit šíření kůrovce do okolních porostů. Naopak v zóně soustředěné péče se napadené stromy aktivně vyhledávají a podle potřeby asanují s cílem zabránit dalšímu šíření kůrovce a podpořit postupnou přeměnu lesů na druhově a věkově pestřejší porosty. V kulturní krajině a v ochranném pásmu platí standardní režim lesního hospodaření. Je však třeba zdůraznit, že i v místech, kde se souše ponechávají přirozenému vývoji, mohou být jednotlivé stromy z bezpečnostních důvodů odstraněny, pokud bezprostředně ohrožují návštěvníky, turistické trasy nebo objekty; dřevo se však v přírodní zóně z lesa neodváží.

Monitoring kůrovce v Krkonoších přitom Správa KRNAP v posledních letech významně modernizovala. Kontrolu lapačů a evidenci zachycených kůrovců zajišťují lesníci prostřednictvím speciální aplikace. Při každé kontrole tak mohou přímo v terénu zaznamenat její výsledek, aktuální stav lapače i množství zachyceného hmyzu. „Máme tak mnohem přesnější a rychlejší přehled o tom, co se v lese skutečně děje. Každá kontrola se zapisuje do systému a získaná data můžeme průběžně vyhodnocovat. Nejde jen o zpětnou evidenci. Data nám pomáhají sledovat aktuální vývoj populace kůrovce a podle jeho průběhu také odhadovat, co můžeme očekávat v dalších týdnech a měsících. V tomto směru využíváme moderní technologie a nástroje, které nám umožňují reagovat na situaci v lese mnohem pružněji,“ vysvětluje Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park Správy KRNAP.

Přestože letošní objem kůrovcem napadeného dřeva je ve srovnání s vrcholem gradace výrazně nižší, lesníci Správy KRNAP už nyní intenzivně připravují opatření pro příští sezonu. Důvodem je především očekávaný silný základ kůrovcové populace, který se vytvořil během letošního roku, a také letošní sucho. To snižuje vitalitu stromů a oslabuje jejich přirozenou schopnost bránit se napadení. Pokud budou suché podmínky pokračovat, mohou být smrkové porosty v příštím roce k napadení kůrovcem náchylnější.

„Letos se nám podařilo držet množství kůrovcem napadeného dřeva na relativně nízké úrovni, zároveň ale víme, že v lese zůstává poměrně silná populace kůrovce. Letošní suché počasí navíc stromy oslabuje. Proto už teď připravujeme monitoring a zásahy pro příští sezonu. Chceme být připraveni a zachytit případný nárůst kůrovce co nejdříve,“ dodává Václav Jansa.

Kůrovcová gradace v Krkonoších dosahovala svého vrcholu na přelomu minulého desetiletí. V roce 2019 Správa KRNAP zpracovala 57 058 m³ hmyzem napadeného dříví a v roce 2020 81 058 m³. Tehdy představovalo hmyzem napadené dříví 71, respektive 72 % veškeré nahodilé těžby.

Letošních přibližně 11 000 m³ tak představuje ve srovnání s roky vrcholící gradace zásadní pokles. Přesto Správa KRNAP považuje za důležité pokračovat v intenzivním vyhledávání napadených stromů, monitoringu vývoje kůrovcových populací a přípravě na příští vegetační sezonu.