Stavbu

Správa KRNAP vystupuje řízeních vedených příslušnými stavebními úřady jako dotčený orgán statní správy a vydává dle ustanovení správního řádu k jednotlivým investičním záměrům souhlasy formou společného rozhodnutí (vydávaného ve správním řízení). Jejich výroková část je závazná pro rozhodování stavebních úřadů.

V rámci společného rozhodnutí je stavební záměr posuzován komplexně.

Pokud se záměr, který má být povolen stavebním úřadem nebo podlého posouzení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě anebo ptačí oblasti, orgán ochrany přírody jej posoudí z hlediska všech zájmů chráněných tímto zákonem ve společném řízení a vydá k němu společné rozhodnutí, které zahrnuje všechny souhlasy, povolení nebo jiná rozhodnutí, závazná stanoviska anebo vyjádření, které by jinak k posuzovanému záměru měly být vydány.

Pokud se záměr nebo jeho část nachází na území národního parku, společné rozhodnutí zahrnuje rovněž souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo vyjádření z hlediska dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více podle lesního zákona.

Správa KRNAP postupuje při udělování souhlasů k veškeré stavební činnosti na území národního parku i jeho ochranného pásma dle legislativních norem, vyhlášek a oborových dokumentů Správy KRNAP a metodických pokynů, platných v resortu životního prostředí.

Konkrétně se jedná o:

1. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
2. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
3. Zásady péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo (2023–2038) (pdf 7 MB)
4. a) Studie Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, vypracovaná ing. arch. Jitkou Brychtovou a ing. Josefem Krausem v období 2003–2005:
   Vyhodnocení – část Liberecký kraj (pdf 724 kB),
   Vyhodnocení – část Královéhradecký kraj (pdf 924 kB),
   Ovládání mapové aplikace (pdf 150 kB)
   V průběhu let 2019–2020 byla zpracována aktualizace výše uvedené studie Mgr. Lukášem Kloudou, ke stažení zde: část 1 (pdf 161 MB), část 2 (pdf 69 MB).
   b) Metodické doporučení Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny,
   c) Metodický pokyn odboru ochrany přírody MŽP ČR k uplatňování § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Proces vydání souhlasu lze rozdělit na posouzení záměrů vůči obecně závazným a oborovým dokumentům a konkrétní posouzení jednotlivých záměrů v terénu.

Jedním z hlavních podkladů pro vydání souhlasu jsou územně plánovací dokumentace obcí. Správy národních parků vystupují jako dotčené orgány již v rámci projednávání ÚP, tudíž nové územní plány jsou již konsenzem mezi obcemi a orgány ochrany přírody a krajiny. Dalším základním podkladem jsou materiály hodnotící krajinný ráz území národního parku a jeho ochranného pásma, které jsou zpracovány nezávislými autorizovanými architekty. Materiály vymezují základní krajinné typy z hlediska prostorového utváření krajiny a převažujících přírodních, kulturních a historických charakteristik, dělí území na krajinné celky, krajinné prostory a místa krajinného rázu, k nimž uvádí doporučení, jakým způsobem chránit krajinářsky hodnotná místa a kultivovat místa narušená, jakým způsobem umisťovat stavby, jak používat charakteristické architektonické prvky apod. Jako podpůrné podklady jsou využívány různé metodické pokyny, a to jak k posuzování staveb z hlediska dopadu na krajinný ráz, tak z hlediska dopadu navrhovaných stavebních uprav vůči prvkům tradiční lidové architektury.

Jednotlivé záměry jsou posuzovány vždy individuálně a jejich posouzení lze dělit na posouzení z hlediska dopadu na přírodní hodnoty a posouzení z hlediska dopadu na krajinu národního parku nebo ochranného pásma. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolovaní staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny a na harmonické měřítko a vztahy v krajině.

V případě jakéhokoli zásahu mimo hustě urbanizované části obcí předchází vydání společného rozhodnutí posouzení odbornými pracovníky z hlediska dopadu na rostliny a živočichy a jejich společenstva, na význačné jevy neživé přírody a jevy geomorfologické, k tomuto je odborným pracovištěm vydán posudek, který je jedním ze základních podkladů pro další průběh řízení. Posuzování z hlediska dopadu na krajinu – krajinný ráz je vždy jedinečné pro navrhovaný záměr v dotčeném území, a to zejména z toho důvodu, že v oblasti Krkonoš se nacházejí různé druhy zástavby od solitérních vrcholových bud, přes rozptýlenou horskou zástavbu, rekreační a lázeňská centra k průmyslovým oblastem. Ráz těchto skupin je velmi odlišný a jedinečný s charakteristickými prvky, a proto jednotlivé záměry musí být posuzovány individuálně. Nejprve je posuzován vztah k výše uvedeným dokumentům, následně je provedeno místní šetření, v němž se posuzuje vztah navrhované stavby k okolní zástavbě (urbanistické řešení, objem, výška, charakteristické architektonické prvky, použité materiály apod.), a to především vůči dopadu na estetickou hodnotu lokality, a to i z dálkových pohledů. K tomuto ponejvíce slouží vizualizace staveb či zákresy do fotodokumentace.

Od počátku roku 2010 Správa KRNAP zjednodušeně posuzuje předkládané záměry v územích se sníženým přírodovědným a krajinářským potenciálem. Tato území byla vymezena v obcích nacházejících se v ochranném pásmu národního parku, v lokalitách s koncentrovanou či souvislou zástavbou, a jsou vymezena na mapovém podkladu, jenž je součástí plánu péče o národní park. V takto vymezených územích bude Správa KRNAP posuzovat a vyjadřovat se ke stavbám, u nichž lze očekávat pouze lokální dopad do prostředí, nepřesahující do ostatních částí ochranného pásma a do vlastního národního parku. Jedná se zejména o rodinné domy, rekreační objekty, přístavby, nástavby, změny staveb, drobné stavby apod. Stavby s přesahem do okolního území, jako např. liniové, energetické, vodohospodářské stavby, budou posuzovány jako doposud.

I v těchto případech však musí proběhnout správní řízení a každý záměr musí být posouzen individuálně.

Společná rozhodnutí jsou vydávána na základě podání ke správnímu orgánu, která by měla obsahovat následující náležitosti (viz § 37 odst. 2 zákona č. 500/2024 Sb., správní řád, v platném znění, a § 83a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění).

• Žádost, z níž je patrno, kdo podání činí, které věci se týká a co se navrhuje, včetně data narození v případě, že podání činí fyzická osoba, či název nebo obchodní firmu, identifikační číslo a adresu sídla v případě, že podání činí právnická osoba.
• Písemnou plnou moc k zastoupení v případě, že stavebník nejedná samostatně.
• Doklad o vlastnickém či jiném vztahu k věci, která je předmětem žádosti, a snímek pozemkové mapy formátu A4.
• Projektovou dokumentaci v podrobnosti úměrné řízení, pro které bude následně užita, a která bude vypracována osobou s příslušnou autorizací a v souladu s ustanoveními stavebního zákona a jeho prováděcími předpisy.
• Vhodné je též přiložit k žádosti doklad o souladu stavebního záměru s platnou územně plánovací dokumentace obce.

Náležitosti dle § 83a zákona o ochraně přírody a krajiny jsou:

1. (1) Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem žadatel k žádosti o vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska dále přiloží projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládá v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména:
   a) údaje o přesném umístění a rozsahu záměru, o investorovi a osobě, která projektovou dokumentaci záměru zpracovala,
   b) podrobný popis technického a technologického řešení, spočívající zejména v popisu charakteru záměru, zdůvodnění umístění záměru z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, popřípadě odmítnutí, z hlediska ochrany přírody a krajiny,
   c) informace o termínu zahájení provádění záměru a jeho dokončení, délce provozu a termínu případné likvidace záměru,
   d) informace o vstupech a výstupech a z nich vyplývajících předpokládaných vlivech záměru na okolní přírodu a krajinu v době provádění, provozu a případné likvidace záměru,
   e) stanovisko orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 1tohoto zákona, a hodnocení vlivů zamýšleného zásahu podle § 67, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány,
   f) technické výkresy a mapovou dokumentaci.
2. (2) V žádosti žadatel dále uvede následující údaje o záměru, pokud již nejsou součástí projektové dokumentace podle odstavce 1:
   a) charakteristiku stavu přírody a krajiny v dotčeném území, které budou záměrem pravděpodobně významně ovlivněny, zejména strukturu a ráz krajiny, její geomorfologii a hydrologii, ekosystémy a jejich složky, biotopy druhů, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, ochranná pásma zvláště chráněných území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ptáky nebo zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,
   b) charakteristiku možných vlivů a odhad jejich významnosti z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti,
   c) návrh opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na přírodu a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné,
   d) výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.
3. (3) K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 dále žadatel přiloží jednotné environmentální stanovisko, pokud je jeho součástí hodnocení vlivu záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vzor žádosti o vydání souhlasu ke stavební činnosti zde.

Procesu vydání společného rozhodnutí by však měla ve většině případů předcházet konzultace záměru v rozpracované fázi. Již v přípravě záměru, rozpracovaném projektu či studii lze minimalizovat případné rozpory mezi stavebníky a Správou KRNAP. Současně formu předběžné konzultace Správa KRNAP preferuje i z důvodu urychlení projednávání záměru. Optimální řešení též spatřuje Správa KRNAP v průběžné konzultaci záměru, jsou-li v průběhu výstavby prováděny změny projektu či stavby. Konzultace zamýšleného stavebního záměru může být stavebníkem či jeho zplnomocněným zástupcem uskutečněna na Správě KRNAP – odboru státní správy ve Vrchlabí v úřední dny, tj. v pondělí a ve středu od 8:00 do 17:00 hod., případně telefonicky nebo v elektronické podobě přes e-mail. Při této konzultaci Správa KRNAP určí, jaké nezbytné podklady musí stavebníkovo podání obsahovat, a naznačí směr, který bude jako orgán ochrany přírody a krajiny akceptovat. Následně může být vydáno písemné konzultační stanovisko, které již bude obsahovat předběžné zhodnocení záměru a případné podmínky k úpravě nebo dopracování. Toto konzultační stanovisko však není postačující jako podklad pro vydání rozhodnutí příslušným správním orgánem.

Rádi bychom závěrem apelovali na architekty a projektanty, aby neplnili pouze požadavky investorů, ale vložili do projektů svou odbornost a snažili se ovlivnit investory takovým způsobem, aby navrhovaná stavba nebyla rušivým prvkem v jedinečné hodnotě krajiny v národním parku, ale aby byla citlivě začleněna do krajiny i okolní zástavby.

Pro informaci:
Dle ustanovení § 83 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny lze souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona na žádost žadatele vydat jako první úkon orgánu ochrany přírody v řízení, pokud
a) se tak umožňuje provedení záměru nebo jiné činnosti, včetně případného stanovení podmínek, a
b) žadatel doložil souhlas všech účastníků řízení se záměrem nebo jinou činností vyznačený na situačním výkresu projektové nebo jiné obdobné dokumentace; v případě spolku, který podal žádost podle § 70 odst. 2 u příslušného orgánu ochrany přírody, lze souhlas nahradit vyjádřením, že se nebude tohoto řízení účastnit.