resortní organizace
Přizpůsobení dostupnosti

Rašeliniště a mokřady

Rašeliniště jsou nejmladší formy reliéfu, které se začaly vyvíjet až po skončení doby ledové, během posledních 10 až 15 tisíc let, zejména na náhorních plošinách západních a východních Krkonoš v plochých sníženinách se špatně propustným podložím se hromadila voda z dešťových srážek a tajícího sněhu, což podpořilo mohutný rozvoj vlhkomilné vegetace, především mechů rašeliníků, ostřic, suchopýrů a sítin. Špatný rozklad a hromadění jejich odumřelých těl vedl ke vzniku organické hmoty rašeliny.

V Krkonoších je přibližně 60 rašelinišť o výměře větší než 0,5 ha a hloubce rašeliny nad 0,3 m (celkem plocha 268 ha). K nejznámějším patří Úpské rašeliniště, rozkládající se po obou stranách státní hranice nedaleko Luční boudy, rašeliniště na Bílé a Čertově louce a Stříbrném hřbetu, v západních Krkonoších Pančavské rašeliniště. Úpské a Pančavské rašeliniště byla v r. 1993 zařazena mezi plochy tzv. Ramsarské konvence, zahrnující nejvýznamnější mokřady světa. Jsou domovem glaciálních reliktů (z rostlin ostružiník moruška, všivec krkonošský, rašeliník Lindbergův, z živočichů hraboš mokřadní, vážky lesklice horská a šídlo horské, pavouk slíďák Arctosa alpigena lamperti). Dalšími význačnými rostlinnými druhy jsou klikva maloplodá, kyhanka sivolistá, šicha oboupohlavná, suchopýr pochvatý a úzkolistý, suchopýrek trsnatý, ostřice zobánkatá, bažinná a chudokvětá, bohatá galerie mechů rašeliníků. Mezi význačné druhy živočichů patří z hmyzu potápník Hydroporus nivalis, střevlíček Patrobus assimilis, zmíněné vážky, chrostík Oligotrichia striata, pavouk plachetnatka Bolyphanthes luteolus, motýl dřevobarvec bolševníkový, z ptáků čečetka zimní, slavík modráček tundrový, pěvuška modrá.